Hoax je nepravdivá informace
Hoax je široce propagovaná nepravda, která je vytvořena k tomu, aby vyvolala reflexivní a bezmyšlenkovité přijetí co největším počtem lidí.
Podvodníci a falzifikátoři vytvářejí svá díla tak, aby obstála i při nejvyšší míře kontroly, což je pro tento obor přirozené. Hoaxéři se právem či neprávem domnívají, že jejich prezentace nebudou podrobeny žádné kontrole.
Takovou jistotu mají proto, že jejich výtvory patří do světa pojmů, které jsou pro názory obětí na realitu zásadní, ale jejichž pravdivost a důležitost přijímají bez argumentů a důkazů, a proto je nikdy nezpochybňují.
Hoax se často stane virálním
Falešné zprávy se často stávají virálními. Šíření prostřednictvím sociálních sítí se stává nejčastější formou propagace těchto informací. Výzkum zjistil, že nepravdivé politické informace se šíří třikrát rychleji než jiné nepravdivé zprávy. Za šíření hoaxů jsou zodpovědní především lidé.
Tendence lidí šířit nepravdivé informace souvisí s lidským chováním. Výzkumy ukazují, že lidi přitahují události a informace, které jsou překvapivé a nové, a proto v mozku vyvolávají vysoké vzrušení. To brání lidem, aby se zastavili a ověřili si pravost informací. Lidi přitahují senzace.
V důsledku toho se kolem falešných zpráv vytvářejí rozsáhlé internetové komunity, aniž by si nejprve ověřily fakta nebo pravdivost informací. Na tomto základě pak vznikají další fáze šíření falešných informací, např. konspirační teorie. Malá skupina lidí, kteří sdílejí podobný názor, je přesvědčena, že odhalila zatajované informace a zná skutečnou „exkluzivní“ pravdu. Podpora komunity v nich může vyvolat pocit výjimečnosti a nadřazenosti nad ostatními neinformovanými jedinci.
zdroj: RTVS
Ačkoli falešné zprávy kolovaly v historii vždy, termín „fake news“ byl poprvé použit v 90. letech 19. století, kdy se v novinách začaly objevovat „senzační zprávy“. Dalo by se říct, že to byla obdoba dnešního clickbaitu.
Pomoc při rozpoznávání hoaxů
Mezinárodní federace knihovnických asociací a institucí (IFLA) zveřejnila přehled, který má lidem pomoci při rozpoznávání falešných zpráv:
- Ověřte si zdroj informací, abyste pochopili jeho poslání a účel.
- Čtěte víc než jen titulek, abyste pochopili celý příběh.
- Ověřte si autory, abyste zjistili, zda jsou skuteční a důvěryhodní.
- Posuďte podpůrné zdroje, abyste se ujistili, že podporují tvrzení.
- Zkontrolujte datum zveřejnění, abyste zjistili, zda je příběh relevantní a aktuální.
- Prozkoumejte své vlastní předsudky, abyste zjistili, zda neovlivňují váš úsudek.
- Ptejte se odborníků, abyste získali potvrzení od nezávislých lidí se znalostmi.
Nikdy v historii nebyli lidé zaplaveni takovým množstvím zpráv jako dnes. Hlavním zdrojem informací se stal internet. Náš mozek se musí vypořádat s obrovským množstvím podnětů a mnozí se někdy přistihnou, jak bezmyšlenkovitě projíždějí obrazovku. Je náročné ověřit každou informaci, která se uchází o naši pozornost.
Ujistěte se, že používáte nástroj, který chrání vaše data před škodlivým malwarem. Jaký nástroj používáte k ochraně před škodlivými informacemi?
