5 min. doba čtení

Ukradl stát doménu stvr.sk? Ale kdepak…

Celá kauza ohledně domény a „chudáka“ studenta je ukázkový příklad, jak se podle mě nedělají doménové spekulace. S doménami dělám jako hobby už možná 15 let. Je to pro mě zábava a někdy příjemný finanční bonus. Každopádně, text je čistě můj názor. Nejsem právník. 🙂

Štefan Polgári Štefan Polgári
Founder, Ecommerce Bridge & Dognet
Ukradl stát doménu stvr.sk? Ale kdepak…
Zdroj: DALL·E

V první řadě, aby bylo jasné, nijak nesympatizuji s aktuální vládou. Je to to nejhorší, co jsme tady dosud měli. Nějak jsem kauzu kolem domény stvr.sk nesledoval, ale viděl jsem status Jana Boldizsára, který je jediný právník, o kterém vím, že se v nějaké míře zabývá doménovým právem na Slovensku. Také si umíte prohlédnout celé rozhodnutí.

Zhrňme si to:

  1. Klučina si registroval doménu v den, kdy se oznámilo, jak se nová státní instituce bude jmenovat.
  2. Pak ji přesměroval na petici proti navrhované legislativní změně (i když toto podle rozhodnutí nezavážilo).
  3. Následně ji chtěl prodat za 25 000 € státu.
  4. Když pochopil, že to asi nebyl dobrý nápad, udělal na doméně obsah „Czech Tech Videoless Reviews“.
  5. A chtěl jsi to registrovat jako ochrannou známku. 😀
  6. Arbitrážní centrum pro alternativní řešení doménových sporů (ADR) mu ji vzal… a dal ji státní instituci.
web stvr.sk

Ukázka původního webu na doméně stvr.sk

Mohlo by se zdát, že mu ji vzali protiprávně. Ale pokud z této rovnice vynecháme stát a přidělíme tam například nějakou globální korporaci, dopadlo by to stejně.

  1. Klučina registruje doménu, když korporace oznámí název nové firmy.
  2. Doménu ještě přesměruje na petici proti aktivitám korporace.
  3. Potom vyrukuje s tím, že jim ji prodá.
  4. Nahodí na web něco jen tak, „aby bylo“.
  5. Doménu mu vezmou tak, stejně jako v případě domény stvr.sk.

Nejsem právník, ale svým jednáním někdo přímo či nepřímo vytváří ušlý zisk, částečně poškozuje jméno… to je totéž, co udělal náš milý student s doménou stvr.sk.

Majitel O2.sk skončil… ve vatě

Proč mu ji tedy mohli vzít? No, protože to udělal na hulváta. 🙂 Je to jiný příběh, než když O2 zaplatilo za doménu o2.sk (podle mých informací) 180 000 €. Kde byl rozdíl?

Majitel o2.sk:

  1. Měl tu doménu registrovanou roky předtím, než oznámila Telefónica vstup na trh.
  2. Měl na doméně web o kyslíku – one page web o tom, co je kyslík. Nic víc, nic méně.
  3. Neodkazoval na Orange a ani Telekom.
  4. Dokonce odkazoval na sk.o2.sk.

Ukázka původního webu na doméně o2.sk

Proč mu museli zaplatit? Proč mu ji nevzali? Protože neudělal chyby, které udělal náš milý student. Byla to spekulace? Byla. Očividá? Očividná! 😀 Ale prostě mu ji nemohli vzít. Platil jsi hosting a doménu a měl tam web o kyslíku. Informační web. Nikomu ji nenabízel, nedělal špatné jméno, neškodil. Shodou okolností se jeho web jmenuje jako operátor… neuděláš nic. 😀

Student spekulantem, amatérem

Proč studentovi tedy mohl ADR doménu vzít? Neboť to byla jasná a do očí bijící spekulace s jasným záměrem poškodit jméno a parazitovat. Opakuji, je jedno, že to byla státní instituce. Takto by dopadlo i kdyby šlo o jinou firmu nebo značku.

Co pokazil?

  • Registroval ji ten den (s tím ale neuměl nic dělat).
  • Přesměroval ji na petici (záměr poškodit).
  • Chtěl jim ji prodat (vydírání? Asi ne, ale minimální přiznání toho, že jde jen o obohacení).
  • Nahodil tam pseudo web a chtěl si registrovat ochrannou známku (ADR nejsou idioti, bylo to nad všechno jasné chytání stébla).
Novinky z Youtube kanálu Ecommerce Bridge
Přihlásit se k odběru

Prostě a jasně, měl doménu čistě na spekulaci a neopodstatněné obohacení? Bůh ví, nejsem právník, ale zní to moudře. Jak by řekl jeden moudrý muž (já), nebylo to fér. Neměl za tím reálný zájem něco pořádně s doménou udělat.

Jak to měl udělat?

Nechci zde znít jako samaritán. Sám jsem pár podobných domén měl. A pořád mám… a ano, někomu jinému by se hodili… Samozřejmě, já jsem je měl a mám jako spekulaci. To bez mučení přiznávám. Já jsem to ale bral a beru jako hobby. Stále chci domény za něco vyměnit nebo za pár eur prodat. No big deal.

Co bych dělal já, kdybych koupil stvr.sk? Fakt nevím. 😀 Ono obecně existuje tenká hranice, kdy se firmě ještě nevyplatí táhnout věci na soud nebo nějakou komisi. Prostě často ta firma udělala chybu, podobně jako v tomto případě stát. Pro boha, doména stojí 10 €. Proč si ji nekoupili před oznámením? 😀

Chyba se stane i tehdy, když si někdo nechá doménu exspirovat vlastní nepozorností nebo si prostě nekoupí nějaké koncovky, verze a podobně. Tehdy umí být někdo šikovnější.

Ale nemá se to dělat takhle na hulváta. Kdyby kluk nedal na doménu nic a jen by čekal, tak by to možná dopadlo jinak a něco by mu z toho padlo. No on byl na chvíli hrdina a aktivista, pak byznysmen a nakonec zachránář.

A nakonec to nevyšlo. 🙂

Sdílet článek
Štefan Polgári
Founder, Ecommerce Bridge & Dognet

Spoluzakladatel projektu Ecommerce Bridge a ředitel affiliate sítě Dognet, která aktuálně působí na Slovensku, Česku, Maďarsku, Polsku a Rumunsku.

Týdenní podcast UPdate
Podobné články
Vrácení zboží způsobuje krizi v e-commerce
3 min. doba čtení

Vrácení zboží způsobuje krizi v e-commerce

Vrácení zboží se stalo nedílnou součástí zákaznické cesty v e-commerce. Je to pohodlný způsob pro zákazníka, avšak výrazný nárůst vratek činí vrásky na čelách prodejců. Například ve Spojeném království se očekává, že objem vráceného zboží v segmentu nepotravinových produktů dosáhne v roce 2024 částky 27 miliard liber.

Redakce Redakce
Přečíst článek
Jak čínské e-shopy mění českou e-commerce
12 min. doba čtení

Jak čínské e-shopy mění českou e-commerce

Čínské e-shopy jako Temu, Shein a AliExpress si získávají stále větší popularitu po celém světě, včetně Evropy a USA. Nabízejí extrémně nízké ceny, široký sortiment produktů a často i bezplatné doručení. Nicméně za touto lákavou fasádou se může skrývat strategie, která má zásadní negativní dopady na spotřebitele i lokální ekonomiky.

Jakub Matoušek Jakub Matoušek
Founder & CEO, Pathfinder
Přečíst článek
Retail se mění. Vše je o údajích
3 min. doba čtení

Retail se mění. Vše je o údajích

Nakupování už není jen o předávání hotovosti. V dnešní době chtějí obchody také osobní údaje. Například módní obchody s luxusním zbožím, které začaly u pokladny vyžadovat telefonní čísla. Prý kvůli zasílání elektronických účtenek, což zní docela prakticky. Nebo je to přes čáru?

Redakce Redakce
Přečíst článek
Bridge Now

Nejnovější zprávy právě TEĎ

10+ nepřečtených

10+