Posledních šest měsíců rezonuje v zemi téma nového zákona na ochranu spotřebitelů, které rozdělilo Švédy na dva tábory – spotřebitelé versus prodejci. Nový zákon o nákupu spotřebního zboží vešel v platnost v neděli 1. května a jeho prosazení bude drahé – hrozí, že bude stát 471 milionů švédských korun ročně a zaplatí jej právě prodejci zboží.
O co vlastně jde?
Hlavním sporným bodem je prodloužení záruky zboží ze šesti měsíců na dva roky. Zákon rovněž upravuje definici, co se považuje za vadu zboží, kdo je za vadu zodpovědný a jaké má spotřebitel právo na odstranění vady. S cílem posílit ochranu spotřebitele a zlepšit trvanlivost zboží vláda navrhuje, aby za každou vadu, která se projeví do dvou let od koupě zboží, odpovídal obchodník.
„Švédská obchodní konfederace vždy poukazovala na to, že nepřiměřené přenášení odpovědnosti za zboží na prodejce ze současných šesti měsíců na dva roky je velmi problematické. Tato změna způsobuje švédským obchodním společnostem zvýšení nákladů, které společnost HUI Research odhaduje na 471 milionů švédských korun ročně,“ uvedla pro Market Jolanda Girzl, expertka na obchodní politiku Konfederace švédského obchodu.
Navíc se maloobchodní prodejci obávají, že tento zákon bude úderem pro udržitelnější spotřebu. Zákazníci by mohli požadovat nové zboží namísto opravy porouchaného.
„Tato změna v zákoně nás ještě více vzdaluje od současné praxe, která spočívá především v odstraňování závad zboží jeho opravou. Pokud není možná oprava, tak ve výměně za nový, bezvadný produkt,“ říká Jolanda Girzl.
Jak je to se zárukou u nás?
Občanský zákoník stanoví záruční doby, které se týkají spotřebitelských vztahů. Při výměně nebo vrácení zboží kupovaného v kamenné prodejně, přes internet, telefon či katalog nebo při podomním prodeji je stanovena všeobecná doba opravy vad na 24 měsíců. To znamená, že jeho ustanoveními je možné se řídit tehdy, když nakupuje fyzická osoba zboží nebo služby od podnikatele.