Analýza odhalila významnou souvislost mezi získáváním, rozvojem a udržením talentů a celkovým zdravím, které zahrnuje fyzické, duševní, sociální a finanční zdraví. Společnosti, které jednají s cílem zlepšit pohodu zaměstnanců, by měly očekávat vyšší spokojenost s prací, loajalitu, angažovanost a výkonnost. Tyto údaje mohou pomoci personálním týmům navrhnout iniciativy, které zahrnují všechny aspekty pohody zaměstnanců.
Pro správné prokázání péče by se společnosti měly zaměřit na klíčové prvky péče o zaměstnance:
- Profesní rozvoj a školení
- Práce na míru
- Podpůrná firemní kultura
- Rovnováha mezi pracovním a soukromým životem, flexibilita
- Wellness programy a benefity
Řešením těchto otázek mohou personalisté vytvořit podmínky, díky nimž se zaměstnanci budou cítit úspěšnější, cennější a jako důležitá součást společnosti.
Podle průzkumu jde péče o zaměstnance nad rámec minimální mzdy a bezpečnostních opatření. Znamená to ocenit úsilí zaměstnanců a jejich rozmanité lidské potřeby. Přitom společnosti nemusí být bezchybné; zaměstnanci si nejvíce cení důslednosti v úsilí.
Aby se zvýšila celková pohoda zaměstnanců, měli by personalisté přemýšlet o zařazení formálních (např. flexibilní benefity) i neformálních aktivit (občasné týmové obědy). Tento přístup může přinést další pozitivní výsledky pro zaměstnance i větší spokojenost s prací.
Studie rovněž zdůrazňuje potřebu přizpůsobit přístupy různým požadavkům na pracovní sílu. Pracovníci v oblasti lidských zdrojů musí vytvářet flexibilní programy, které osloví různé pracovní síly v rámci jedné společnosti, protože pracoviště jsou stále rozmanitější z hlediska věku, rasy a rodinné situace.
Ačkoli současné statistiky ukazují mírný nárůst celkové spokojenosti s prací a loajality zaměstnanců, oba ukazatele jsou stále historicky nízké. To poukazuje na to, jak moc je třeba, aby společnosti stále považovaly iniciativy v oblasti péče o zaměstnance za svou prioritu. Podniky, které učiní péči o zaměstnance jednou z hlavních priorit, mohou pomoci obnovit celkové zdraví svých zaměstnanců a také pomoci řešit alarmující trendy, včetně nižší úrovně spokojenosti u mladších generací.
A konečně, efektivní řízení talentů vyžaduje v první řadě kulturu péče. Zařazení péče mezi hlavní priority pomáhá podnikům vytvářet pracovní prostředí, které je přínosné jak pro zaměstnance, tak pro podnik, a tím podporuje dlouhodobý úspěch a spokojenost všech.