
Raději sponzorovaný obsah než předplatné
Dáta ukazují, že placené předplatné bude mít při masovém rozšiřování AI asistentů těžkou pozici. Celých 43 % dotázaných preferuje bezplatného AI asistenta, i když vědí, že jeho doporučení budou ovlivněna placenou reklamou. Naopak za zcela nestranné rady je globálně ochotno zaplatit pouze 27 % lidí. Tato ochota připlatit si za nezávislost a kvalitu je nejsilnější v USA, kde dosahuje 34 %.
Český a slovenský trh sice nebyl součástí průzkumu, ale z praxe víme, že náš spotřebitel je na cenu mimořádně citlivý. Jsme dlouhodobě zvyklí na digitální služby zdarma, za které namísto peněz raději platíme svou pozorností nebo osobními daty.
Generační zlom ve vnímání neutrality
Výzkum potvrzuje, že lidé neztrácejí kritické myšlení. Rozhodně nejde o to, že by bezhlavě a slepě věřili každému doporučení, které jim umělá inteligence nabídne. Spotřebitelé si uvědomují, že zdarma často znamená ztrátu objektivity, ale tato informace u nich vyvolává rozdílné emoce na základě věku.
Obecně platí, že reklama snižuje důvěru v AI doporučení u 40 % celkového publika. Když se však na data podíváme optikou demografie, u lidí nad 55 let by přítomnost inzerce podkopala důvěru u poloviny z nich. U generace pod 35 let je to jen jedna třetina. Mladší uživatelé, kteří vyrůstali na algoritmech sociálních sítí, mají posunutou definici neutrality. Sponzorované doporučení neberou jako podvod nebo narušení objektivity, ale jako přirozenou součást digitálního prostředí, pokud jim produkt reálně pomůže vyřešit jejich potřebu.
Nová forma důvěry a past jménem enshittification
Trh s AI asistenty se podle studie rozdělí na dva odlišné modely. Na jedné straně to budou prémiové a firemné nástroje, kde si uživatel zaplatí za garantovanou nezávislost. Dá se však předpokládat, že trh ovládnou bezplatné verze, ve kterých budou sponzorovaná doporučení od prodejců běžným standardem.
Právě u těchto bezplatných nástrojů však Chris Jones, ředitel PSE Consulting, varuje před rizikem enshittification – postupným zhoršováním celé služby v honbě za ziskem. Vývojáři musejí udržet citlivou rovnováhu.
Studie ukazuje, že spotřebitelé vstupují do éry AI nakupování mnohem pragmatičtěji, než se dosud předpokládalo. Nečekají od nákupních asistentů dokonalu neutralitu. Sponzorovaná doporučení a reklamu berou jako přirozený výměnný obchod za to, že užitečný nástroj mohou používat zdarma.
Zákazníci však reklamu v AI tolerují jen do té doby, dokud vedle sponzorovaných produktů dostanou skutečně užitečná a funkční řešení.
Zatímco v tradičním marketingu budují firmy důvěru u člověka přes zákaznickou zkušenost či sílu značky, s agentic commerce se situace mění. Spotřebitel často do samotného e-shopu ani nepřijde – vyhledávání a výběr produktov za něj převezme umělá inteligence. Pokud tento systém narazí na neúplné informace nebo chyby v produktovém feedu, e-shop vyhodnotí jako rizikový a uživateli ho vůbec nenabídne.
Důvěra se tak stává čistě technickou záležitostí, kterou je třeba vyřešit přímo u zdroje. Úspěch v e-commerce už nebude jen o přesvědčování lidí, ale o schopnosti firem optimalizovat svá data tak, aby je algoritmy umělé inteligence vůbec akceptovaly.















