
Tento způsob chování potvrzují také data z mezinárodního výzkumu mezi online zákazníky, který mapuje, jak dnes probíhá porovnávání a rozhodování na online tržištích.
Článek vychází z výzkumu Marketplace Shopping Behavior Report 2026, který pro ChannelEngine realizovala společnost Sapio Research. Průzkum proběhl v říjnu 2025 formou online dotazníků mezi 4 500 respondenty v USA, Spojeném království, Německu, Francii a Nizozemsku. Zahrnuty byly různé věkové skupiny od generace Z po Baby Boomers.
Marketplaces jsou start, ne cíl
Podle výzkumu začíná 37 % zákazníků svou nákupní cestu přímo na online tržištích. Zároveň ale platí, že nákupní cesta je dnes výrazně fragmentovanější než před rokem. Lidé kombinují marketplace, vyhledávače, sociální sítě i AI nástroje a před nákupem porovnávají produkty v průměru na třech různých platformách.
Být jen „někde zalistovaný“ dnes nestačí. Zákazníci si aktivně porovnávají cenu, dostupnost i obsah produktových karet napříč platformami. Pokud narazí na rozdíly nebo nejasnosti, přesouvají se dál bez ohledu na značku či známost obchodu.
Až 95 % respondentů uvedlo, že si při porovnávání nabídek všimne rozdílů v cenách mezi jednotlivými platformami. Nekonzistentní cena nebo odlišný popis produktu okamžitě oslabují důvěru bez ohledu na značku.
Důvěra dnes rozhoduje víc než loajalita
Věrnostní programy zákazníkům nákup usnadňují, ale samy o sobě nerozhodují. Zákazníci sice využívají výhody typu doprava zdarma nebo slevy, zároveň však i loajální uživatelé dál porovnávají ceny a hodnotí nabídku konkurence.
Rozhodující jsou tzv. trust signály:
- hodnocení a recenze (60 % lidí váhá koupit produkt bez nich),
- jasná identita prodejce,
- bezpečné platby,
- srozumitelné podmínky dopravy a vrácení.
Největší brzdou nákupu není cena, ale pochybnost – o kvalitě produktu, jeho pravosti nebo o tom, co zákazník skutečně dostane.
Produktová data jako výkonnostní faktor
Zákazníci vracejí zboží především tehdy, když realita neodpovídá očekáváním. Přesnější informace o velikosti, rozměrech či parametrech by podle dat snížily pravděpodobnost vrácení v 72 % případů.
Více než polovina zákazníků dnes nakupuje primárně na mobilu. Právě tam se nepřehledné popisy, chybějící specifikace nebo slabé obrázky projeví nejvýrazněji a rychle naruší jistotu při rozhodování.
V momentě porovnávání se zákazník nerozhoduje podle marketingových claimů, ale podle detailů, které hledá. Pokud je nenajde okamžitě, přesouvá se k další nabídce.
AI pomáhá vybírat, ale nákup si lidé stále hlídají sami
Když si dnes lidé nejsou jistí výběrem, čím dál častěji si pomáhají AI. Používají ji hlavně k porovnávání produktů a rychlé orientaci v parametrech, nikoli k samotnému nákupu. Podobné výsledky naznačila také studie Heureky na vzorku ze Slovenska, Česka a Maďarska.
Důvěra v AI má zatím jasné limity. Přímý nákup přes AI by dnes zvolilo jen 17 % zákazníků, dalších 32 % by jej zvažovalo pouze u některých produktů.
AI dnes funguje především jako filtr a pomocník při orientaci, nikoli jako plnohodnotná náhrada nákupu na marketplacech nebo v e-shopech. To ještě více zvyšuje tlak na kvalitu produktových dat – právě ta AI nástroje zpracovávají a porovnávají.
Co si z toho odnést?
I když jde o data ze zahraničí, ve chování zákazníků v nich lze snadno rozpoznat i domácí realitu:
- zákazníci paralelně porovnávají více kanálů,
- rozdíly v ceně a obsahu rychle ničí důvěru,
- recenze a přesné informace mají větší váhu než značka,
- produktový obsah přímo ovlivňuje vratky i konverze,
- AI zvyšuje nároky na konzistenci dat napříč platformami.
Online tržiště už nejsou jen prodejním kanálem. Zákazníci je používají hlavně k porovnávání nabídek. Nákup dokončí tam, kde mají jasné informace a pocit jistoty.











