
Tito dva američtí giganti dnes ovládají zhruba dvě třetiny všech karetních plateb v eurozóně. Obchodníci však upozorňují, že ze schémových poplatků se stal netransparentní a nepřehledný systém, ze kterého nelze zjistit, za co přesně obchodníci platí.
Poplatky rostou, služba ne
Za výzvou stojí i známé značky jako Amazon, Ikea, Carrefour či H&M, které se spolu s dalšími obchodníky obrátily na Komisi ve společném dopise ze 13. května. Jak uvádí agentura Reuters, obchodníci se v něm opírají o analýzu The Brattle Group, která poukazuje na prudký nárůst poplatků bez odpovídajícího zlepšení služeb.
Ta ukazuje, že schémové poplatky karetních společností mezi lety 2018 až 2022 vzrostly kumulativně o téměř 34 %, tedy v průměru o 7,6 % ročně – nad rámec inflace. Zároveň však nebylo zaznamenáno žádné odpovídající zlepšení služeb pro obchodníky či zákazníky.
„Mezinárodní karetní schémata (ICS) dokázala zvyšovat své poplatky bez jakékoli konkurenční výzvy či regulačního dohledu. Zároveň vytvořila systém poplatků a pravidel natolik složitý a netransparentní, že zúčastněné strany nedokážou pochopit – natož zpochybnit – za co a proč vlastně platí,“ uvedli obchodníci v dopise.
Co požadují obchodníci?
Výzva směřovala ke třem klíčovým představitelům Evropské komise včetně komisaře pro hospodářskou soutěž a finanční služby. Podepsaly ji silné organizace jako EuroCommerce, Ecommerce Europe, Independent Retail Europe a další, jejichž členy jsou i eBay, Intersport, Worldline, Nexi či Teya.
Obchodníci v dopise vyzývají Evropskou komisi, aby vůči společnostem Visa a Mastercard podnikla konkrétní kroky v souladu s pravidly hospodářské soutěže. Požadují, aby se zavedla cenová regulace tzv. schémových poplatků – podobně jako dnes existují limity na interchange poplatky mezi bankami. Zároveň apelují na potřebu větší transparentnosti a zákazu diskriminace při určování výše poplatků pro jednotlivé hráče. V neposlední řadě žádají také zavedení nástrojů, které by umožnily regulačním orgánům systematicky dohlížet na to, jak karetní schémata nastavují svá pravidla a ceny.
Současná situace podle nich dokazuje, že Evropa je nepřiměřeně závislá na amerických poskytovatelích. Evropská unie sice už delší dobu pracuje na alternativách – včetně iniciativ jako digitální euro nebo European Payments Initiative (EPI) – podle obchodníků však postupují příliš pomalu a bez viditelného vlivu na trh.
Téma, které ovlivňuje celý online trh
Ačkoliv se diskuse vede zejména na úrovni velkých hráčů, důsledky vysokých schémových poplatků pociťují i menší e-shopy. Visa a Mastercard mají dominantní postavení i na našem trhu a poplatky, které si účtují, jsou v rámci e-commerce zahrnuty v cenách platebních bran. Ty je následně přenášejí na obchodníky – často bez možnosti kontroly nebo vyjednávání.
Pokud Evropská komise prosadí přísnější regulaci a větší transparentnost, může to výrazně ovlivnit podmínky pro všechny, kteří přijímají platby kartou – tedy prakticky pro celý online trh.