Úraz ve skladu e-shopu: Kdy jde o pracovní úraz a co musí udělat zaměstnavatel?

Sklad e-shopu nemusí mít tisíce metrů čtverečních ani automatizované linky, aby v něm vzniklo riziko pracovního úrazu. Zaměstnanci denně přenášejí balíky, manipulují se zbožím, pracují u regálů, používají paletové vozíky nebo opakovaně vykonávají stejné pohyby při pickování a balení objednávek.

Právě velkoobchod a maloobchod patří podle Státního úřadu inspekce práce mezi odvětví, kde jsou pracovní úrazy evidovány nejčastěji. Úřad mezi příklady uvádí právě manipulaci a skladování zboží. Rizikovou oblastí jsou také kurýrní činnosti a skladování, například kvůli práci s manipulační technikou.

Co ale nastane, když se zaměstnanec při práci skutečně zraní?

I „seknutí“ v zádech může být pracovním úrazem

Český zákoník práce definuje pracovní úraz jako poškození zdraví nebo smrt zaměstnance, k nimž došlo nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s nimi.

Cesta do zaměstnání a zpět se za pracovní úraz nepovažuje.

Aktuální případ řešilo 1. října také odborné BOZPinfo. Zaměstnanec pracující jako řidič vysokozdvižného vozíku si při nepřiměřeném násilném pohybu zablokoval záda. Otázkou bylo, zda může být podobná situace považována za pracovní úraz. Odpověď není automaticky ano ani ne. Pokud pracovník například při manipulaci s předmětem prudce zabere, zvedne těžké břemeno, zachytí padající předmět nebo se prudce otočí a právě v daném okamžiku pocítí intenzivní bolest, může jít o pracovní úraz.

Jiná situace nastává, pokud bolesti vznikají postupně například dlouhodobým přetěžováním zad, vibracemi nebo opakovanou činností a nelze určit konkrétní náhlou událost.

O pracovním úrazu nerozhoduje lékař

Zajímavý je ještě jeden praktický detail. O tom, zda se událost posoudí jako pracovní úraz, nerozhoduje lékař, ale zaměstnavatel.

Lékařská dokumentace samozřejmě může být při posuzování důležitým podkladem. Zaměstnavatel ale musí zjistit, co zaměstnanec v okamžiku úrazu dělal, jaký pohyb provedl, zda překonával odpor nebo vyvíjel zvýšenou sílu, kdy přesně bolest vznikla a zda byli události přítomni svědci.

V prostředí e-shopu proto může být důležité zdokumentovat situaci hned po jejím vzniku. Pomoci mohou svědecké výpovědi, kamerový záznam ze skladu nebo další informace zachycující okolnosti události.

Každý pracovní úraz se eviduje

Ani v Česku neplatí, že menší pracovní úraz lze jednoduše ignorovat. Zaměstnavatel je povinen objasnit jeho příčiny a okolnosti a vést evidenci pracovních úrazů. Povinnosti se však liší podle závažnosti následků.

Od roku 2026 se pracovní úrazy dělí do několika kategorií. Patří mezi ně smrtelné a závažné pracovní úrazy, úrazy s dočasnou pracovní neschopností delší než tři kalendářní dny a ostatní úrazy bez pracovní neschopnosti nebo s pracovní neschopností nepřesahující tři kalendářní dny.

Právě hranice tří dnů je důležitá pro další administrativní povinnosti.

Při pracovní neschopnosti delší než tři dny se posílá záznam

Pokud úraz způsobí zaměstnanci dočasnou pracovní neschopnost delší než tři kalendářní dny, zaměstnavatel o něm musí vyhotovit a zaslat záznam.

Podle aktuálních pravidel má na jeho zaslání nejpozději 15 pracovních dnů ode dne, kdy se o pracovním úrazu dozvěděl.

U pracovních úrazů bez pracovní neschopnosti nebo s pracovní neschopností maximálně tři kalendářní dny se záznam příslušnému úřadu neposílá. Událost se ale eviduje.

Od roku 2026 se úrazy hlásí elektronicky

Pro české zaměstnavatele je letos důležitá ještě jedna změna.

Od 1. ledna 2026 se pracovní úrazy ohlašují a záznamy o nich zasílají prostřednictvím portálu Státního úřadu inspekce práce. Zaměstnavatelé už k tomu nemohou používat datovou schránku, e-mail ani klasickou poštu.

Za firmu se do portálu může přihlásit statutární zástupce například prostřednictvím bankovní identity, Identity občana, MojeID nebo dalších podporovaných způsobů elektronické identifikace. Statutár může zároveň pověřit další osobu, která bude tuto agendu za zaměstnavatele řešit.

Pro majitele menšího e-shopu je dobré vědět i to, že povinnost se netýká pouze velkých zaměstnavatelů.

Závažný pracovní úraz má přísnější režim

Za závažný pracovní úraz se podle pravidel platných od roku 2026 považuje mimo jiné úraz, při kterém hospitalizace zaměstnance trvá více než pět po sobě jdoucích kalendářních dnů, případně lze takto dlouhou hospitalizaci vzhledem k povaze zranění předpokládat.

Takový úraz musí zaměstnavatel příslušnému orgánu ohlásit bez zbytečného odkladu.

Záznam následně zasílá nejpozději do 15 pracovních dnů ode dne, kdy se o pracovním úrazu dozvěděl.

Samostatná pravidla platí také pro smrtelné pracovní úrazy a pro situace, kdy okolnosti nasvědčují tomu, že v souvislosti s úrazem mohl být spáchán trestný čin.

Pro sklad e-shopu není BOZP jen formalita

České statistiky ukazují, že nejde o okrajový problém. SÚIP každoročně eviduje přibližně 36 tisíc pracovních úrazů s pracovní neschopností přesahující tři dny. Mezi odvětví, kde se úrazy objevují nejčastěji, patří také velkoobchod a maloobchod, doprava, kurýrní činnosti a skladování.

Pro e-shop je proto důležité řešit BOZP ještě před prvním úrazem. Ve skladu to znamená zaměřit se zejména na manipulaci s břemeny, bezpečnost regálů, pohyb zaměstnanců a manipulační techniky, ergonomii pracovních míst nebo způsob, jakým jsou nastavené procesy při pickování a balení.

S růstem počtu objednávek totiž neroste pouze obrat. Přibývá také přenášení balíků, opakovaných pohybů, manipulace se zbožím a často i tlak na rychlost pracovníků.