Tohle je důvod, proč tě nezaměstnám (v marketingu)

Přestože v této oblasti chce pracovat hodně lidí, často podceňují přípravu, samotný proces ucházení se o práci a nakonec to celé berou na lehkou váhu i ve chvíli, kdy se už někam dostanou a začnou pracovat.

A právě proto, navzdory zjevným výhodám této práce, není vůbec jednoduché najít na trhu někoho šikovného. I proto se u nás snažíme nastavovat benefity a pracovní prostředí tak, aby byly co nejlepší a přilákaly co nejvíce kvalitních lidí. Samozřejmostí je u nás flexibilní pracovní doba, home office, proplácené obědy, masáže, konference, prakticky neomezený čas i rozpočet na vzdělávání a mnoho dalšího.

V tomto článku se pokusím zesumírovat největší chyby, které za posledních deset let ve své praxi vídám u mladých uchazečů i lidí pracujících v marketingu. Jsou to chyby, které je nakonec stojí příležitosti, peníze a někdy i samotnou práci.

Žádná praxe

Pokud někdo právě skončí školu, nemůže mít přece žádnou praxi, ne? Může. Praxe neznamená jen to, že jsi pět let dělal v agentuře nebo na podobné pozici. Praxe může znamenat stáž během studia, studentský projekt nebo hobby projekt, na kterém jsi pracoval a umíš ho aspoň rozumně popsat a odprezentovat.

Může to být cokoli. Nejde ani tak o to, jestli to bylo dokonalé nebo úspěšné. Zaměstnavatele zajímá zejména jedno: prověřit, zda máš o tuto oblast skutečný zájem, zda tě baví a zda se o ni zajímáš. Nebo jen hledáš něco, kam si každý měsíc přijdeš pro výplatu a nic víc tě reálně nezajímá.

Nafouknuté CV

Pokud mi posíláš CV, nelži. To je úplný základ. Co však určitě doporučuji, je přizpůsobit CV tak, aby více sedělo na konkrétní pozici. Tedy pokud jsi dělal na pozici, kde ses jen okrajově setkal s marketingem a hlásíš se na marketingovou pozici, vyzdvihni marketingové části a ostatní klidně dej do pozadí. Samozřejmě s výjimkou věcí, které mluví o tvých soft skills.

No pokud hledám někoho na juniorskou pozici v Google Ads a v CV uvedeš, že jsi „Google Ads pokročilý“, tak vím, že je to nesmysl. A nesmysl, který umím vyvrátit hned prvními dvěma otázkami. Problém je v tom, že moje důvěra ve všechno ostatní, co v tom CV máš, v tu chvíli padá na nulu. Přizpůsobit? Určitě ano. Přehánět a lhát? Určitě ne.

AI výstupy

Pokud si myslíš, že A4 dlouhý motivační dopis vygenerovaný přes ChatGPT je lepší než nic, nebo že to ten nástroj zpracuje lépe než ty, je to velký omyl. Mysli na to, že s ChatGPT a texty obecně pracujeme v online marketingu denně. S velkou jistotou dokážu rozlišit text, který vygeneroval nástroj, od textu, který napsal člověk.

Nemyslím jen formulace nebo stylistiku, ale samotnou podstatu obsahu. Proč je to problém? Protože je to často jalový text, který ve skutečnosti neříká nic. Není to tvůj výstup. Nevím z toho, co je pravda. Nevím ani to, jestli umíš spisovně napsat jednu větu.

Není to lepší než nic. Mnohdy je to horší než nic. Ten, kdo neposlal žádný motivační dopis, nebyl aspoň natolik arogantní, aby mě okrádal o čas čtením generického textu bez obsahu. Ani jsme se ještě nepotkali a už mi lezeš na nervy. To opravdu není dobrá strategie.

Žádný zájem o AI

Může to platit i opačně. Dnes jsou AI systémy propojeny napříč firemními procesy. Hodně z toho je užitečné, hodně je jen hype, ale je třeba to zkoumat, testovat a učit se na tom. Efektivita produkce je klíčový faktor konkurenceschopnosti a AI v tom může hrát důležitou roli.

Pokud tě to vůbec nezajímá a ani se toho neplánuješ dotknout, jsi pro moderní firmu rizikový faktor.

(Ne)vypracování zadání

Je to běžná věc u pohovorů na marketingové pozice. Zadání dáváme dělat i my. A úplně jednoduché, ne něco na úrovni seminární práce, jak už jsem viděl jinde. Běžně jsem se setkal s tím, že kandidát neměl vůbec zájem zadání vypracovat. Řekl, že ano, a pak to prostě ghostnul. A to přesto, že jde přibližně o hodinu práce.

Za mě je to docela dobrý filtr. Velmi jasně odděluje ty, kteří chtějí jen nastavit ruku, od těch, kteří chtějí i něco reálně udělat. Dodám však, že toto platí výhradně u juniorních pozic.

Remote a home office

Tady si znovu někoho znepřátelím, ale nevadí. Mně je v zásadě jedno, odkud člověk pracuje. No za ty roky vím, co funguje a co ne, zejména u lidí, kteří začínají a potřebují se dostat do procesů.

Pokud máš nulové zkušenosti v marketingu, jsi mladý a tvůj hlavní požadavek je, že chceš pracovat remote, protože je práce daleko, tak se prostě přestěhuj. Je to úplně normální věc. Pokud chceš dva dny v týdnu home office hned na začátku, tak se ptám: co přesně chceš doma dělat, když se teprve učíš základy?

Tvrdé? Ano. Život je tvrdý. Ale realita je taková, že u juniorů je osobní přítomnost velmi často extrémně důležitá. Pokud chceš práci, tak makej. Potřebuješ nejprve něco odevzdat. Něco dokázat. Teprve potom přijdou na řadu požadavky.

Čekání na vyšší plat

A pak je tu ještě jedna velká chyba, kterou vídám už po nástupu do práce. Představa, že začneš makat naplno a víc než ostatní až ve chvíli, kdy ti někdo zvýší plat. Protože přece nebudeš dělat něco navíc zadarmo.

Jenže takhle byznys nefunguje. A upřímně, ani život. Nejdříve musíš ukázat hodnotu, teprve potom přichází odměna. Někdy to vyjde hned, někdy ne. Někdy zkusíš, nevyjde to, a jdeš znovu. U nás zatím vždy platilo jedno: ten, kdo se snažil dělat víc, nakonec i víc vydělával. Někdy i dvojnásobně oproti tomu, kdo se nesnažil.

Jak to tedy dělat lépe?

Praxe a zkoušení

Pokud jsi ještě na škole, enormně ti mohou pomoci vlastní projekty. To, co nakonec rozhoduje o přijetí a co mě jako zaměstnavatele zajímá, není uhlazené a přibarvené CV, ale spíše portfolio, ukázky prací, projektů a toho, cos reálně udělal. Jinými slovy: proof of work.

Vzdělávání

Toto je určitě důležitý faktor, ale moc bych ho nepřeceňoval. Pokud bych to měl seřadit, tak marketingové vzdělání na vysoké škole je „fajn“, ale reálně i zaměstnavatel ví, že pro praxi ještě stále nemusíš být moc použitelný. Jinými slovy, je to lepší než nic.

Pokud máš například Digitální univerzitu a k tomu další specializované kurzy, už se bavíme o něčem, co je bližšie reálnému světu. Ale pozor. Pokud si CV polepíš certifikáty a jako začátečník si začneš klást podmínky, protože máš pocit, že jsi s nimi vyhrál loterii, jsi na velkém omylu.

Spontánní zájem

Jedna velmi podceňovaná věc je spontánní zájem o práci. A proč je podceňován? Představ si, že reaguješ na pracovní inzerát na marketingovou pozici. Zaměstnavateli to přijde v jednotné formě, následně vybírá, je zahlcen a rozhoduje se podle různých faktorů, signálů a pocitů. Častokrát i špatně. Velmi snadno v tom zapadneš.

Co se však stane, když pošleš spontánní žádost? Najednou jsi jediný. Jsi na očích. V tu chvíli nemáš přímého konkurenta. A to stále v prostředí, kde je práce dost. Pokud k tomu přidáš zkušenosti a prokazatelný zájem o tuto oblast, tvé šance dramaticky rostou.