
Internetový prodej, který během pandemie nabral na síle, nadále roste. V loňském roce nakoupilo přes internet až 65 % Slováků. Pouze pět zemí Evropské unie má vyšší podíl online nakupujících v populaci než Slovensko. Patří mezi ně bohaté Lucembursko a evropští digitální lídři, jako je Švédsko a Dánsko. Vyplývá to z nejnovějšího každoročního průzkumu evropského statistického úřadu Eurostat.
Nákupní preference Slováků
Obliba online nakupování se v tuzemsku od pandemie zvýšila nejvíce ze zemí EU. V prvním pandemickém roce 2020 nakupovalo online 48 % Slováků. Nejčastěji nakupovaným zbožím zůstává oblečení a obuv včetně sportovního oblečení.
Následují vitamíny a doplňky stravy, které si online objednává každý pátý Slovák. Od roku 2021 patříme mezi země s největším zájmem o volně prodejné výživové, farmaceutické a zdravotnické produkty. Za nimi následují dodávky hotových jídel z restaurací a řetězců rychlého občerstvení. Pětici nejčastěji objednávaného zboží uzavírá kosmetika a nábytek.
Online nakupování je v Evropě rozšířeno zejména mezi vysokoškolsky vzdělanými lidmi všech věkových kategorií, přičemž poptávka směřuje především na webové stránky s oblečením. Slovensko není výjimkou. Rozdíl je ve výrazně vyšším zájmu vysokoškolsky vzdělaných o potravinové a léčebné doplňky. Na Slovensku je nakupuje 32 %, zatímco v EU 17 % vysokoškolsky vzdělaných lidí. Kromě toho se muži zaměřují na elektroniku, ženy na kosmetiku.
Časté nákupy mužů s nízkým vzděláním také neodpovídají evropským zvyklostem. Ve větší míře si objednávají spotřební elektroniku, filmy a jídlo v restauracích. Vitamíny a doplňky stravy má v balíčku jen málo z nich.
Věková struktura online spotřebitelů je podobná jako u evropských spotřebitelů, s výjimkou mladší generace. Mezi mladými lidmi na Slovensku je nakupování přes internet mnohem rozšířenější než v Unii. Statistiky vedou především mladé ženy ve věku 16 až 24 let. Nejčastěji si objednávají oblečení, kosmetiku a jídlo z restaurací nebo rychlého občerstvení.
Levnější nabídky na internetu
Na Slovensku nakupuje zboží na internetu každý druhý nezaměstnaný. Ve většině ostatních zemí EU nakupují nezaměstnaní tímto způsobem mnohem méně. Právě nezaměstnaní, lidé s nízkým vzděláním a další slabší příjmové skupiny vyhledávají levnější nabídky na internetu. To vysvětluje velký počet malých objednávek ze Slovenska.
Slovenští zákazníci nakupující na internetu na rozdíl od ostatních Evropanů uskutečňují velké množství malých objednávek. Více než 28 % z nich platí za zásilku méně než 50 eur. V celé Evropské unii je takových online zákazníků jen necelých 13 %. S rostoucí úrovní příjmů v dané zemi roste i průměrná hodnota objednávky.
Nakupování online a životní prostředí
Malé online nákupy odrážejí nižší příjmy v zemi, ale také vyvolávají otázky ohledně efektivity doručování. Časté doručování stále většího počtu malých zásilek, doručování do odlehlých částí země nebo vracení zboží z e-shopů vytváří nadměrné emise oxidu uhličitého. Řešením je moderní doručování do výdejních míst. Výbor Evropského parlamentu pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů považuje doručování do výdejních míst za významný pokrok v technologii doručování balíků.
Podle Komise vyzvednutí balíku na výdejním místě nebo ze samoobslužného boxu produkuje o pětinu méně emisí než doručení přímo na adresu. Jak však komise upozorňuje, ani žádoucí změny obchodního modelu kurýrních služeb nemohou kompenzovat emise z rostoucího rozsahu elektronického obchodu. Objem doručování totiž neustále roste a evropští zákazníci stále dávají přednost tradičnímu doručování do domu. Zmírňujícím faktorem pro Slovensko je jeho šestá nejhustší síť jednotných sběrných míst v Evropě.
Credit: Trend