Slováci nechtějí digitální pozlátko. Chtějí, aby online nákupy fungovaly

Důvěra z offline se přenáší do online nákupů

Značky, které si roky budovaly důvěru v kamenných prodejnách, dnes těží z toho, že jim zákazníci zůstávají věrní i online. Ukazuje se to zejména u silných retailových hráčů – Dr. Max si udržel 58,8 % zákazníků i v e-shopu, Lidl 48 % a DM drogerie 38,8 %.

Pro e-commerce to není jen zajímavá statistika, ale i důležitý signál: fyzický obchod může být pro online prodej silným nástupním můstkem, nikoliv konkurencí.

Když značka dobře slouží zákazníkům ve fyzickém světě, ti s ní přirozeně přecházejí i do digitálního prostředí.

Rozšířená realita jako nákupní asistent

Rozšířená realita (AR) není jen nějaký doplněk pro efekt. Slováci od ní očekávají konkrétní přínos při rozhodování o nákupu. Pro 83 % je největší výhodou možnost získat více informací o produktu či jeho použití. Téměř stejné procento oceňuje přehled o dostupnosti a porovnání cen a přes 72 % dotázaných by uvítalo možnost „vyzkoušet si“ produkt v digitálním prostředí.

Pokud ve svém e-shopu používáte AR rozumně, zákazníci ji vnímají jako užitečný nástroj. Pomáhá jim rozhodnout se rychleji a s větší jistotou.

Slováci online nakupování využívají

Technologie jako AR jsou už součástí nákupního procesu, ale výzkumníci se zaměřili i na méně běžný koncept – nákupy ve virtuálním prostředí. Ačkoliv má metaverzum daleko od svého mediálního vrcholu před několika lety a v běžném životě se o něm prakticky nemluví, Slováci ho neodmítají. Spíše vyčkávají, zda jim někdy přinese skutečnou hodnotu.

Jen 4,9 % respondentů uvedlo, že nakupování v metaverzu je jim vyloženě proti srsti. Většina populace sice zatím nemá s virtuálním nakupováním zkušenost, ale zcela ho neodmítá. Namísto odmítání převažuje opatrné vyčkávání, co metaverzum reálně přinese.

Výzkum se ptal i na podobu virtuálního avatara v prostředí metaverza. Mnozí by v metaverzu jednoduše zůstali sami sebou. Jiní by se rádi stali někým zvídavějším, rychlejším nebo přátelštějším – ale stále v rámci své vlastní identity.

Touha po zcela anonymním nebo extrémně odlišném alter egu se objevovala jen okrajově. Anonymita a digitální alter ega sice lákají, ale hlavní důraz zůstává na autentičnosti a efektivitě. Lidé si nechtějí hrát na někoho jiného – chtějí nakoupit, vyřešit, odejít.

Z výzkumu jasně vyplývá, že digitální chování Slováků není o bezhlavém nadšení pro nové technologie, ale o praktickém zvažování, co jim usnadní život. Značky, které jim rozumějí a dokážou tuto pragmatičnost přetavit v užitečná řešení (ať už jde o rozšířenou realitu, věrnostní systém nebo přesně načasovanou komunikaci), mají náskok. Ne proto, že používají nejnovější trendy, ale protože je používají smysluplně. A to je dnes v digitálu to nejdůležitější kritérium.