Obaly, greenwashing či kyberbezpečnost. Které evropské regulace musí řešit váš e-shop?

Evropská legislativa přináší firmám nové povinnosti v několika oblastech. Některá pravidla už platí, další se začínají uplatňovat právě v roce 2026 a na další mají firmy ještě čas se připravit.

To, která pravidla se firmy týkají, závisí především na tom, co prodává, odkud zboží dováží, jak ho balí a jaká tvrzení používá v marketingu.

PPWR mění pravidla pro obaly

Nové evropské nařízení o obalech a obalových odpadech, známé jako PPWR, se začalo uplatňovat 12. srpna 2026. Řeší požadavky na složení, recyklovatelnost či minimalizaci obalů.

Pro e-commerce je důležitá právě poslední oblast. Pravidla se přímo věnují také obalům používaným při online prodeji. Nejpozději od roku 2030 má u skupinových, přepravních a e-commerce obalů platit maximální podíl prázdného prostoru 50 %.

Pozor! Do prázdného prostoru se počítají také výplně, například bublinková fólie, papírové odřezky či vzduchové polštářky. Přesný termín bude záviset také na prováděcích pravidlech, která ještě připraví Evropská komise.

Koho se týká PPWR?

Především firem, které uvádějí na trh balené výrobky, používají vlastní obaly nebo balí zboží k expedici.

GPSR zpřísnilo pravidla pro bezpečnost výrobků

General Product Safety Regulation (GPSR) se uplatňuje už od prosince 2024. Týká se širokého spektra spotřebitelských výrobků a při online prodeji přineslo konkrétní požadavky na to, co musí zákazník vidět ještě před nákupem.

V online nabídce má být například jasně uveden výrobce a jeho kontaktní údaje. Pokud výrobce nemá sídlo v EU, je třeba uvést také odpovědnou osobu v Unii. Součástí nabídky mají být rovněž informace umožňující identifikovat výrobek a relevantní upozornění či bezpečnostní informace.

Nestačí, že jsou potřebné údaje uvedené někde na obalu výrobku. Část z nich musí být dostupná už na produktové stránce.

Koho se týká GPSR?

E-shopů a dalších prodejců nepotravinářského spotřebního zboží, ale také výrobců a dovozců.

Ekologická tvrzení čekají přísnější pravidla

Výrazy jako ekologický, zelený, šetrný k přírodě nebo životnímu prostředí či uhlíkově neutrální se v marketingu používají běžně. Podle evropské směrnice mají od 27. září 2026 začít platit přísnější pravidla.

Vycházejí ze směrnice o posílení postavení spotřebitelů v rámci zelené transformace. V Česku je má do zákona o ochraně spotřebitele a občanského zákoníku převést připravovaná novela, která však k polovině září 2026 ještě neprošla legislativním procesem.

Mezi nekalé praktiky se mají zařadit například obecná environmentální tvrzení, která firma nedokáže dostatečně doložit, nebo označení udržitelnosti, která nejsou založena na certifikačním systému nebo vytvořena orgánem veřejné moci. Omezení se týkají také tvrzení, že výrobek má neutrální nebo pozitivní dopad na klima, pokud jsou založena na kompenzaci emisí.

E-shopy mají dobrý důvod zkontrolovat nejen kampaně, ale také texty na produktových stránkách, bannery, obaly či označení produktů.

Koho se týkají pravidla pro environmentální tvrzení?

Týká se to firem, které používají tvrzení týkající se ekologie nebo udržitelnosti na obalech, produktových stránkách, v reklamách či další marketingové komunikaci. Pozor je proto třeba dát především na obecná označení jako eko, udržitelné, šetrné k přírodě nebo tvrzení o uhlíkové neutralitě, pokud je firma nedokáže dostatečně doložit.

EAA se týká i přístupnosti e-shopů

European Accessibility Act (EAA) přinesl společné požadavky na přístupnost vybraných výrobků a služeb pro osoby se zdravotním postižením. Mezi služby, kterých se pravidla týkají, patří také elektronický obchod. V EU se pravidla uplatňují od 28. června 2025 a v Česku je upravuje zákon o požadavcích na přístupnost některých výrobků a služeb.

E-shop tedy musí myslet na to, aby jeho služby mohli využívat také lidé s různými druhy zdravotního postižení. Nejde přitom jen o vzhled webu, ale také o informace a samotné fungování služby.

Koho se týká EAA?

Týká se provozovatelů e-shopů a dalších digitálních služeb pro spotřebitele, které musí splňovat požadavky na přístupnost. V Česku však platí výjimka pro mikropodniky – pokud e-shop splňuje definici mikropodniku, při poskytování služeb se na něj tyto požadavky nevztahují.

NIS2 rozšířila okruh firem, které musí řešit kyberbezpečnost

Směrnice NIS2 neznamená, že každý e-shop automaticky patří mezi regulované subjekty. Záběr pravidel je však podstatně širší než v minulosti.

Firmy, které pod pravidla spadají, musí mimo jiné zavést opatření pro řízení kybernetických rizik a hlásit významné incidenty. V Česku směrnici NIS2 provádí zákon o kybernetické bezpečnosti, který je účinný od 1. listopadu 2025.

Pro běžný e-shop tedy není rozhodující jen to, že podniká online. Je třeba podívat se na velikost firmy a odvětví, ve kterém působí. Požadavky se navíc mohou nepřímo přenést také na dodavatele regulovaných společností prostřednictvím požadavků na bezpečnost dodavatelského řetězce.

Koho se týká NIS2?

Pravidla se vztahují například na střední a velké firmy ve vybraných kritických odvětvích, mezi která patří energetika, doprava, zdravotnictví, voda či digitální infrastruktura, ale také poštovní a kurýrní služby, odpadové hospodářství, vybraná výrobní odvětví nebo někteří poskytovatelé digitálních služeb včetně online tržišť.

Právo na opravu mění i vyřizování reklamací

Evropská směrnice o právu na opravu počítá s tím, že členské státy budou nová pravidla uplatňovat od 31. července 2026. V Česku však příslušný návrh zákona o některých povinnostech souvisejících s opravou výrobku k polovině září 2026 stále prochází Poslaneckou sněmovnou. Nová pravidla se nevztahují na všechno zboží. Týkají se jen vybraných výrobků, u kterých už EU stanovila požadavky na opravitelnost – například některých domácích spotřebičů a elektroniky.

Směrnice stanoví, že výrobce musí u takových produktů na žádost spotřebitele zajistit opravu, pokud je možná, a to bezplatně nebo za přiměřenou cenu a v přiměřené době. Pokud výrobce nemá sídlo v EU, může povinnost podle postavení v dodavatelském řetězci přejít na jeho zástupce, dovozce nebo distributora.

Změna se týká také samotných prodejců. Pokud se jako způsob nápravy v rámci reklamace zvolí oprava, má se doba odpovědnosti prodávajícího jednou prodloužit o 12 měsíců. Prodávající má také zákazníka před odstraněním vady informovat o možnosti volby mezi opravou a výměnou a o tomto prodloužení. V Česku je tato změna součástí novely zákona o ochraně spotřebitele a občanského zákoníku, která k polovině září 2026 ještě nebyla schválena.

Koho se týká právo na opravu?

Týká se především výrobců, dovozců a prodejců vybraných výrobků, u kterých EU stanovila požadavky na opravitelnost – například praček, myček nádobí, chladniček, vysavačů, mobilních telefonů či tabletů. Povinnosti se přitom liší podle postavení firmy: výrobce musí u stanovených produktů zajistit možnost opravy, zatímco prodejců se nová pravidla týkají především při vyřizování reklamací a informování zákazníka o možnosti opravy.

Cyber Resilience Act řeší bezpečnost chytrých zařízení a softwaru

Stále více výrobků, které e-shopy prodávají, obsahuje software nebo je připojeno k internetu. Právě na ně cílí Cyber Resilience Act (CRA).

Nařízení se vztahuje na hardwarové a softwarové produkty s digitálními prvky. Požaduje, aby se při jejich vývoji, výrobě a následné podpoře řešila kybernetická bezpečnost a odstraňovaly bezpečnostní chyby. Většina pravidel se začne plně uplatňovat 11. prosince 2027.

Jedna důležitá část však už platí. Od 11. září 2026 musí výrobci hlásit aktivně zneužívané bezpečnostní chyby a závažné bezpečnostní incidenty. První upozornění se ve stanovených případech posílá do 24 hodin a podrobnější oznámení do 72 hodin.

Koho se týká Cyber Resilience Act?

Pro e-shop je CRA relevantní především tehdy, pokud prodává nebo dováží chytrá zařízení, IoT produkty, síťová zařízení či software. Ještě větší pozornost by mu měly věnovat firmy, které takové produkty uvádějí na trh pod vlastní značkou.

EUDR zasáhne kávu, kakao, dřevo i další komodity

Nařízení proti odlesňování (EUDR) má zabránit tomu, aby se na evropský trh dostávaly vybrané komodity a výrobky spojené s odlesňováním nebo degradací lesů.

Pravidla se týkají sedmi komodit: skotu, kakaa, kávy, palmového oleje, kaučuku, sóji a dřeva. Vztahují se také na některé výrobky z nich. U produktů spadajících do působnosti nařízení musí firmy umět doložit jejich původ a provést požadovanou náležitou péči. Součástí informací může být také geolokace pozemků, na kterých byla příslušná komodita vyprodukována.

Po úpravách přijatých v roce 2026 se mají pravidla začít uplatňovat od 30. prosince 2026 pro velké a střední subjekty. Většina mikro a malých podniků dostala čas do 30. června 2027. Zároveň se ještě upravuje přesný seznam odvozených produktů, které pod EUDR spadají.

Koho se týká EUDR?

Týká se především firem, které dovážejí, uvádějí na trh nebo dále prodávají komodity a výrobky spadající pod EUDR. Může jít například o kávu, kakao a čokoládu, dřevo, papír či nábytek – rozhodující je však vždy to, zda konkrétní výrobek spadá do působnosti nařízení.

CBAM mění pravidla při dovozu oceli, hliníku a dalších vybraných surovin

Carbon Border Adjustment Mechanism (CBAM) se vztahuje na dovoz vybraných výrobků ze železa a oceli, hliníku, cementu, hnojiv, elektřiny a vodíku ze zemí mimo EU. Do své definitivní fáze vstoupil 1. ledna 2026.

CBAM má vyrovnat rozdíl mezi výrobou v EU, kde firmy platí za emise CO₂, a dovozem ze zemí, kde podobné náklady nemusí existovat. Firmy, kterých se CBAM týká, proto musí sledovat množství emisí spojených s dováženým zbožím a při splnění stanovených podmínek nakupovat CBAM certifikáty. První roční deklaraci za dovozy z roku 2026 podají v roce 2027.

Koho se týká CBAM?

Většina e-shopů může zůstat v klidu a nemusí mu věnovat pozornost. Zpozornět by však měly firmy, které přímo dovážejí uvedené skupiny zboží ze zemí mimo Evropskou unii.

Která pravidla se týkají právě vaší firmy?

U jednotlivých regulací rozhodují konkrétní činnosti firmy – co prodává, dováží, balí nebo jak své produkty komunikuje. Pokud si ani po tomto přehledu nejste jistí, která pravidla se vás týkají, můžete si to orientačně ověřit v rozcestníku níže.

K rychlé orientaci může posloužit přehledný rozcestník. Stačí označit, čemu se firma věnuje, a nástroj ukáže, které z regulací pro ni mohou být relevantní.

Rozcestník slouží pouze k první orientaci a nenahrazuje právní posouzení konkrétní situace. V současnosti pokrývá evropské předpisy a českou národní vrstvu.