Meta dala prostor téměř polovině scamů, podvody na Telegramu narostly o 233 %. Co to udělá s důvěrou značek?

Revolut v reportu Consumer Security and Financial Crime pracuje s případy nahlášenými zákazníky za rok 2025 a rozlišuje mezi dvěma druhy podvodů:

• neautorizované podvody (někdo se k penězům dostane bez souhlasu),
• autorizované podvody – scamy (oběť platbu sama potvrdí, protože ji někdo oklame).

Podílově zůstává obraz podobný jako v roce 2024. Přibližně 60 % případů tvoří neautorizovaný podvod a 40 % scam.

Scamy vycházejí oběti dráž. Průměrná ztráta je přibližně 13krát vyšší než u neautorizovaných podvodů.

Nejvýraznější změna je v tom, kde scamy vznikají. Meta platformy (Facebook, Instagram, WhatsApp) sice podle Revolutu zůstávají největším zdrojem autorizovaných podvodů, jejich podíl ale v roce 2025 klesl na 44 %, protože se část přesunula na jiné platformy.

Rostou hlavně podvody, které přicházejí přes soukromé zprávy. Telegram se loni dostal na úroveň Facebooku (okolo 21 % zdrojů scamů) a u některých typů je už na špici.

Pro e-commerce je důležité, jak rychle se podvody dokážou rozšířit. Telegram je v tom skutečně extrém – podle Revolutu tam případy od roku 2024 globálně narostly o 233 %.

Nákupní podvody jsou nejčastější

Pro e-shopy není podstatné, která platforma vede ve statistikách, ale které typy scamů nejvíc ovlivňují rozhodování zákazníků při nákupu.

Podle reportu tvoří purchase scams, tedy falešné e-shopy, marketplace inzeráty či nedoručené zboží téměř 57 % všech APP scamů za minulý rok.

Revolut zároveň ukazuje, že purchase scam se šíří snadno přes resale platformy a social marketplace formáty – tedy přesně tam, kde se pohybuje i legitimní performance marketing.

Kde se nechají nachytat Slováci?

Na Slovensku byly podle dat Revolutu nejčastějším zdrojem nahlášených podvodů Facebook (28 %) a dvojice WhatsApp/Telegram (po 15 %). V Česku se obraz posouvá ještě více směrem k Facebooku a Telegramu: 32 % případů pocházelo z Facebooku a 18 % z Telegramu. V obou zemích dominují nákupní podvody – na Slovensku tvořily 64 % případů, v Česku 61 %. Česko zároveň hlásí výrazný nárůst pracovních případů, což je o 13 procentních bodů více než v roce 2024.

Zákazníci se učí, že příliš dobrá nabídka na sociální síti může být past, a roste nedůvěra vůči reklamám – zejména u výkonnostních formátů a slevových kreativ.

Ve stejných aukcích, kde bojujete o pozornost zákazníka, může paralelně běžet podvodný obsah, který dlouhodobě snižuje důvěru v celý kanál.

Nejrychleji rostou pracovní scamy

Druhou velkou témou reportu jsou job scams. V roce 2025 tvořily 22 % APP případů (oproti 18 % v roce 2024). Revolut zároveň ukazuje, že u pracovních scamů jsou klíčové přímé zprávy: kombinace WhatsApp + Telegram tvoří 79 % job scamů a samotný Telegram 58 %.

Report zároveň naznačuje věkové vzorce. Mladší lidé se častěji chytí na vyšší objem, nižší hodnotu purchase scamů, zatímco starší skupiny jsou častěji terčem impersonation a investičních scamů. Zákazníci nad 35 let mají mít u APP scamů 2,5krát vyšší průměrné ztráty než skupina 18–34.

Jak by se k podvodům měla postavit e-commerce?

Scamy snižují důvěru v celý kanál. Zákazník je pak opatrnější i u nabídek od legitimních e-shopů.

Z pohledu marketingu má smysl:

1. Brand trust jako výkonnostní metrika: Pokud se v segmentu rozmnoží purchase scamy, poroste odpor k nákupu i u poctivých hráčů. Projeví se to v CVR, v počtu dotazů před nákupem i v míře nedokončených plateb.
2. DM kanály jako riziková zóna: WhatsApp/Telegram jsou pro podvodníky efektivní, protože přesouvají konverzaci mimo veřejnou kontrolu. Značky by měly mít jasně komunikované, jaké typy požadavků nikdy neřeší ve zprávách (platby, doplatky, „ověřování“).
3. Prevence není jen úkol banky: Hodně škody vzniká ještě před platbou – při prvním kontaktu se scam reklamou nebo falešným profilem. Tady je prostor pro platformy, ale i pro značky (monitoring impersonací, rychlé nahlašování nebo například konzistentní komunikace, jak vypadá oficiální podpora).