Jak se neztratit v AI hypu a používat pouze to, co vám reálně pomáhá (Tony Dúbravec)

V rozhovoru se dozvíte:

• 02:08 Je potřeba sledovat novinky ze světa AI každý den?
• 06:13 Je trend AI omezený jen na marketingové a byznysové kruhy?
• 11:19 Může umělá inteligence pomoci při založení nového byznysu?
• 16:08 Kdy jde o vynucené FOMO a kdy přichází zdravý rozum?
• 22:11 Nevytváří AI iluzi produktivity?
• 25:03 Kde sledovat novinky z tohoto světa?
• 26:32 Do kterých úkolů je zbytečné zapojovat AI?

Mýtus o nezbytnosti AI a regionální realita

Umělá inteligence není darem od bohů a ignorovat každodenní záplavu nových modelů není žádný hřích. Internetoví proroci se sice předhánějí ve vyjádřeních, že bez okamžitého osvojení vibe codingu a nasazení desítek AI agentů je kariéra každého člověka definitivně u konce, realita běžného života v regionech však vypadá úplně jinak. Většina lidí v obcích či městech mimo úzkou technologickou bublinu nemá o podobných kurzech ani tušení a jejich každodenní rutina funguje bez problémů i bez pokročilých jazykových modelů.

Současné šílenství připomíná staré bubliny

Masivní šílenství kolem umělé inteligence výrazně připomíná starší technologické bubliny, jako byly NFT či metaverzum, do nichž se nalily desítky miliard dolarů s minimálním dlouhodobým přínosem pro běžného spotřebitele. Skutečná hodnota technologie se ukazuje především ve specializovaných odvětvích, jako jsou medicína, průmysl či logistika, kde dokáže přinášet zásadní optimalizaci. Potřeba sledovat každou novinku na trhu je však pro většinu lidí zbytečná. Strach z promarněné příležitosti, známý jako FOMO, navíc podporuje toxické prostředí sociálních sítí a vytváří nezdravý tlak, kterému není nutné bezhlavě podléhat.

Uzavřené komunity a marketingový tlak

Pocit, že člověku něco uniká, pramení především z uzavřených bublin na sociálních sítích a odborných akcích, kde se neustále setkávají ti samí lidé a probírají stejná témata. Vzniká obrovské množství narychlo vytvořených kurzů a školení o nástrojích, které samotní lektoři možná vyzkoušeli jen jednou. Paralela se světem marketingu ukazuje, že podobně jako kdysi existovaly oddělené světy tradiční kreativy a nového digitálu, ani dnes si jednotliví specialisté nemusí navzájem zasahovat do řemesla. Vývojář přece nemusí spravovat sociální sítě jen proto, že má k dispozici nové nástroje. Důležité je především mezioborové porozumění a všeobecný přehled.

Historické paralely a hranice technologie

Stejně jako neinvestování do akcií Amazonu v devadesátých letech neznamenalo konec světa, ani ignorování moderních programovacích platforem nikoho nezničí. Pro technické nadšence a lidi, kteří jsou zvyklí objevovat nová digitální prostředí, může být testování příkazů a konverzačních rozhraní zábavou. Pro běžného člověka, který počítače intenzivně nevyužívá každý den, však mohou být tyto nástroje příliš složité. Navíc často velmi rychle narazí na placené limity.

Experimentování jako zábava pro radost

Experimentování s novými nástroji by mělo vycházet z přirozené zvědavosti a radosti z objevování, nikoli z paniky ze ztráty zaměstnání. Snaha zakládat komerční projekty a aplikace bez předchozího technického zázemí často vede ke zbytečnému objevování už dávno vynalezeného kola a následné frustraci. Vytváření jednoduchých nástrojů pro vlastní potřebu, například aplikace na zapisování skóre při footgolfu s přáteli nebo přehledu osobních výdajů během cestování, může být skvělým způsobem, jak technologiím porozumět bez stresu z případného neúspěchu.

Skrytá finanční a bezpečnostní rizika

Pokusy o vytváření komplexních veřejně dostupných aplikací však přinášejí skrytá rizika spojená s bezpečností, náročnou dlouhodobou údržbou a především finanční udržitelností. Provoz datových center a zpracování tokenů nemusí zlevňovat stejným způsobem jako sériová výroba spotřebního zboží. Potřebná infrastruktura je totiž stále výkonnější, náročnější a dražší. Dotované ceny dnešního softwaru mohou časem narazit na skutečné ekonomické limity. Provoz vlastnoručně vytvořeného nástroje se pak přestane finančně vyplácet a jeho autor se rád vrátí k původnímu hotovému řešení.

Iluze produktivity při chatování s boty

Celý den strávený chatováním s boty navíc odvádí pozornost od skutečné práce s klienty a budování reálného podnikání. V praxi tak může jít spíše o ztrátu cenného času než o skutečnou produktivitu. Každodenní sledování nekonečného proudu aktualizací a nových verzí modelů nemá pro běžnou práci velký význam. Namísto testování desítek aplikací najednou se vyplatí nejprve pojmenovat konkrétní problém a následně si vybrat jedno ověřené řešení.

Záložní plány při výpadcích nástrojů

Zároveň je rozumné mít připravenou alternativu. Při neočekávaných výpadcích nebo zpřísnění limitů jednoho nástroje, s jakými se potýkal například Claude, může pomoci plynulý přechod na konkurenční ChatGPT či Codex. Existují však také oblasti, v nichž se zapojení umělé inteligence zatím neosvědčilo. Tvorba prezentačních materiálů či cenových nabídek pomocí specializovaných generátorů může zabrat více času kvůli následným opravám, než kdyby člověk použil vlastní ověřené šablony.

Selhání umělé inteligence při tvorbě prezentací

Nekvalitní výstupy bez dostatečného kontextu, které vytvářejí generátory prezentací, vedou pouze ke ztrátě času na obou stranách. Klienti se s nimi přitom stále častěji setkávají také u svých dodavatelů. Pro lidi se zavedenými dovednostmi je často rychlejší a efektivnější připravit daný materiál vlastními silami. Ochranu před uměle vytvářeným tlakem okolí může přinést také omezení toxických platforem, na nichž se téměř každý druhý profil pasuje do role myšlenkového lídra.

Zdravý rozum místo prodejců iluzí

Absolvování kvalitního základního kurzu a následné samostatné studium prostřednictvím praktických pokusů zcela postačují k získání potřebného přehledu. Ignorování přehnaného technologického šílenství nepředstavuje selhání. Naopak může být projevem zdravého rozumu a schopnosti rozlišit skutečnou přidanou hodnotu od prázdných slibů prodejců iluzí.