Jak přemýšlí Generace Alpha o umělé inteligenci? Zvykla si na rychlost, ale důvěřuje lidem

Za průzkumem Gen Alpha AI Usage + Attitudes stojí agentury Razorfish a GWI. Sběr dat probíhal formou desetiminutového online dotazníku ve dnech 17. až 27. listopadu 2025. Výzkumný vzorek zahrnoval 1 000 respondentů z USA ve věku 9 až 15 let. Demografické složení vzorku tvořilo 51 % chlapců a 49 % dívek. Přestože jde o chování zachycené na rozvinutějším technologickém trhu, analýza těchto vzorců nabízí důležitý pohled na to, jak se bude vyvíjet spotřebitelské a uživatelské chování globálně.

Gen Alpha je demografická skupina dětí narozených přibližně mezi lety 2010 a 2025, která na časové ose střídá Generaci Z. Zmíněný výzkum se podíval na její starší a technologicky nejaktivnější část – konkrétně na školáky ve věku 9 až 15 let.

AI jako každodenní rutina a dominance na trhu

Pro Generaci Alpha je umělá inteligence běžným nástrojem. Většina z nich ji využívá na týdenní bázi a třetina s ní pracuje denně. Technologie pro ně představuje standardní pomoc zejména při vypracovávání domácích úkolů, objevování informací a kreativních činnostech. Více než polovina tázaných dětí deklaruje, že o umělé inteligenci ví dostatek nebo dokonce hodně informací.

13 % respondentů uvedlo, že o AI ví velmi mnoho a 31 % tvrdí, že má o ní dobrý přehled. Pouze 4 % dotázaných o této technologii nikdy neslyšela.

V míře gramotnosti a frekvenci používání se však projevují určité rozdíly mezi pohlavími. Chlapci vykazují o něco vyšší sebedůvěru ve svých znalostech a technologii využívají o něco intenzivněji na denní bázi, kde jejich podíl dosahuje 36 % v porovnání s 31 % u dívek.

Z hlediska konkrétních platforem si jasnou tržní dominanci drží ChatGPT. Tento nástroj označilo za svůj nejoblíbenější 39 % mladých uživatelů a celkovou zkušenost s ním potvrdilo až 62 % dětí. S odstupem za ním následují platformy Google Search a Gemini, které shodně považuje za své nejoblíbenější 12 % respondentů.

AI na hledání faktů, lidé na nákupní rady a emoce

Ačkoliv mladá generace integruje AI do mnoha sfér života, vnímá ji pragmaticky jako funkční nástroj pro zjednodušení úkolů, nikoliv jako emocionálního partnera či důvěrníka. Hlavními motivacemi pro její spuštění jsou rychlé získávání odpovědí (47 %), učení se novým věcem (47 %) a podpora při kreativních aktivitách (39 %).

Komerční využití je zatím na okraji jejich zájmu – vyhledávání produktů a nakupování uvedlo jako důvod používání AI pouhých 14 % tázaných. Tento nízký podíl však přirozeně souvisí s věkem respondentů, u kterých o finálních nákupech a platbách stále rozhodují rodiče.

Děti zároveň striktně rozlišují situace, kdy preferují technologii a kdy vyžadují lidský kontakt. Při hledání čistých informací a faktů se na AI obrací až 70 % tázaných. Podobná preference platí při objevování nových aplikací či her (61 %) a při asistenci s domácími úkoly (55 %).

Jakmile se však rozhodování přesouvá do roviny vkusu, emocí nebo hlubšího úsudku, mladí uživatelé upřednostňují lidi. Při získávání nákupních doporučení by se 54 % dětí raději poradilo s člověkem. Při učení se novému hobby vede lidský přístup s podílem 52 %. Zcela jednoznačná situace nastává v momentě, kdy děti potřebují osobní radu ve složité životní situaci – tehdy se až 76 % z nich spoléhá na člověka.

Při přímé otázce, komu v případě osobního problému nejvíce důvěřují, označilo 67 % tázaných své rodiče nebo rodinné příslušníky, zatímco AI chatbota uvedlo pouhých 15 % respondentů.

Zkušenost s AI agenty má už polovina dospívajících

Uživatelské chování starších dětí se postupně posouvá od pouhého chatování k využívání samostatných AI agentů. Jde o pokročilejší pomocníky, se kterými má už dnes osobní zkušenost více než polovina tázaných ve věku 12 až 15 let.

Průzkum potvrdil, že mládež v tomto věku zatím nezná přesné technologické pozadí. Jen 9 % z nich deklaruje stoprocentní jistotu v tom, jak AI agenti pracují, a zhruba třetina jejich fungování rozumí pouze zběžně. Skutečnost, že neznají přesné pojmy, jim však nebrání v tom, aby technologii aktivně využívali.

Více než polovina dětí již s nějakou formou AI agenta přišla do přímého kontaktu. 18 % je využívá pravidelně a 35 % je vyzkoušelo několikrát.

Tyto pokročilé asistenty zapojují zejména do hledání odpovědí na komplexnější otázky (55 %), studia (45 %) a tvorby vizuálního umění, videí či hudby (34 %). Zajímavým specifikem je využívání AI agentů pro kódování a stavění objektů v herních ekosystémech jako Roblox či Minecraft, což potvrdilo 26 % mladých uživatelů.

Od optimismu po přísné zákazy. Rozdíly v přístupu k technologiím se prohlubují

Postoj dospělé populace k integraci umělé inteligence do životů jejich dětí je všeobecně nakloněn optimismu, ale objevuje se v něm výrazná polarizace. Přibližně 60 % rodičů vnímá přítomnost AI pozitivně. Očekávají od ní stimulaci dětské kreativity a budování dovedností potřebných pro budoucí kariéru.

Na druhé straně úzká skupina rodičů, která vyjadřuje negativní postoje, vnímá rizika velmi intenzivně a komplexně. Jejich největší obavy pramení z potenciálního vystavení dětí nevhodnému obsahu (57 %), oslabení kritického myšlení (56 %), potlačování přirozené tvořivosti (53 %) a šíření dezinformací (53 %).

Tyto obavy přímo ovlivňujú míru kontroly v domácnostech. Zatímco 29 % rodičů neuplatňuje vůči dětem žádné restrikce, ostatní zavádějí různé stupně ochrany – 24 % vyžaduje práci pod přímým dohledem, 15 % povoluje pouze předem schválené aplikace a 12 % monitoruje aktivitu prostřednictvím specializovaného softwaru.

Přísnost rodičovské kontroly se často odvíjí od příjmů rodiny. Kvůli tomu se mezi mladými prohlubují rozdíly – zatímco část dětí s AI denně napředuje, jiné kvůli zákazům ztrácejí s technologiemi kontakt.

Rychlost patří strojům, důvěra zůstává lidem

Data naznačují, že nastupující generace změní pravidla online světa dříve, než vůbec získá reálnou kupní sílu. Kvůli neustálému kontaktu s AI již dnes tyto děti považují okamžité odpovědi a přizpůsobivé digitální prostředí za naprostou samozřejmost. Jakékoli čekání, nepřesnost nebo komplikované vyhledávání je v budoucnu odradí.

Zároveň je však zřejmé, že překlopit celou komunikaci výhradně na chatboty by byl krok vedle. Mladí uživatelé sice bez problémů nechávají stroje filtrovat fakta a pomáhat jim se školou, ale jakmile jde o vkus, výběr produktů a nákupní doporučení, stále se raději spoléhají na lidi.