Jak efektivně financovat e-commerce sezónu? Díky chytré platební bráně (Monika Beseda, Tatra banka)

V rozhovoru se dozvíte:

• 03:09 Jak se běžně financují e-shopy?
• 05:46 Kdy e-shop ví, že už to může reálně řešit i s bankou?
• 07:51 Pomůže zakladateli, když má obchodní plán a vizi?
• 11:09 Co lze vědomě zlepšovat, aby měl člověk lepší podmínky?
• 18:00 Proč Tatra banka spolupracuje s českým Lemonerem?

Financování e-shopů v realitě let 2024 a 2025

Financování rostoucích e-shopů se v posledních letech výrazně změnilo. Přibývají nové regulace, zpřísňuje se posuzování úvěrů, zákazníci jsou opatrnější a banky musí reagovat na turbulentní podmínky. Přesto existuje prostor pro chytrá řešení, která dokážou podnikatele podržet v dobrém i horším období.

Téma financování je komplexní a do velké míry stojí na datech. Do popředí se dostává transparentní cashflow, pořádek v účetnictví, zodpovědná práce s maržemi a schopnost firmy prokázat, že umí splácet. Na druhé straně vstupují na trh fintech hráči, kteří dokážou vyplnit prostor tam, kde klasické bankovní produkty nestačí.

Níže najdete zpracovaný přehled celého rozhovoru, který spojuje bankovní financování, alternativní produkty i změny v evropské regulaci splátkových služeb.

Jak banky přistupují k financování podnikatelů

Při hodnocení žádostí o úvěr rozhodují data. Banka potřebuje důvěru v klienta a tu nevytvoří ani dokonalý oblek ani působivá prezentace. U malých a středních firem má prioritu účetnictví, výkazy a skutečné pohyby na účtu.

Vize je sice pěkná, ale pokud není podložená historií a čísly, banka ji zohlední jen minimálně. Doba se zpřísnila, investoři i úvěrové instituce jsou opatrnější. Zatímco dříve byl svět startupů otevřenější, dnes je klíčové ukázat reálné hospodaření, ne jen touhu po růstu.

Problémem není jen nízký zisk. E-shopy často přehánějí slevy, oslabují marže a následně působí méně bonitně. Častou překážkou bývá i nepořádek v administrativě, opožděné odvody nebo drobné závazky vůči státu. Banka sleduje všechno a i malé záznamy dokážou zamíchat kartami.

Kontokorent jako pojistka pro e-shop

Nejběžnějším nástrojem financování zásob je kontokorent. Umožňuje jít do mínusu a čerpat peníze jen tehdy, když je firma skutečně potřebuje. Úročí se podle toho, jak dlouho a jak hluboko je klient v záporném zůstatku, což z něj dělá flexibilní produkt.

Největší chybou je řešit financování až ve chvíli, kdy se podnikání dostává do problémů. Ideální je žádat o kontokorent v době, kdy se firmě daří. Tehdy je šance na schválení nejvyšší. Mnoho firem ho ani nečerpá, drží ho jako pojistku pro nečekané situace.

Existují různé typy kontokorentů. Některé si účtují poplatek i v době nečerpání, jiné fungují jako roční balík, který umožní jít do mínusu bez řešení průběžných splátek.

Význam transparentního cashflow a platebních bran

E-shopy si často snižují oficiální tržby hotovostními příjmy mimo systém, což jim sice krátkodobě snižuje daně, ale výrazně poškozuje bonitu. Pokud banka nevidí skutečný výkon, nedokáže připravit kvalitní financování.

Platební brána v bance je v tomto prostředí velkou výhodou. Banka vidí veškeré pohyby v reálném čase, odhaduje sezónnost i výkonnost podnikání a často umí nabídnout předběžně schválené financování bez složité administrativy.

Pravidelný přístup k datům zvyšuje šanci na lepší podmínky. Je to podobné jako u mobilních operátorů. Dlouholetý klient často získá atraktivnější nabídky.

Kdy sahá banka po alternativních řešeních

Mnoho firem nedokáže splnit dvouletou historii nebo parametry bankovního financování. Proto vznikají alternativy ve spolupráci s fintechy. Jednou z nich je české Lemonero, které funguje na principu splácení procentem z denních tržeb.

E-shop si například nastaví splácení ve výši 10 procent z přijatých plateb. V den, kdy má tržby 1000 eur, splatí 100 eur. V horších dnech je splátka nižší. Tento model kopíruje cashflow, zohledňuje sezónnost a nezatěžuje podnik pevnou splátkou.

Lemonero dokáže financovat e-shop už po šesti měsících historie na platební bráně nebo terminálu, což je významná výhoda pro nové projekty. V bance by na větší úvěr čekaly roky.

Fintech funguje na volné živnosti, není licencovaný jako finanční instituce, podmínky jsou tedy mírnější, ale stále pod dohledem bankovního partnera, který poskytuje data o výkonnosti klienta.

Jak fungují splátková řešení a buy now pay later

Trh se splátkami čeká zásadní změna. Od roku 2026 budou všichni poskytovatelé buy now pay later spadat pod úvěrovou regulaci. Budou potřebovat licenci, budou muset hlásit údaje do úvěrového registru a plnit přísná pravidla jako banky.

Sníží se riziko pro zákazníky, ale zvýší se náklady poskytovatelů. Ne všichni zůstanou v Evropské unii, protože licencování bude nutné řešit v každém státě zvlášť. Může dojít i k odchodu některých služeb z trhu.

E-shopy musí už nyní prověřit, zda jejich partner plánuje zůstat a splnit regulaci. Pokud ne, je nutné hledat alternativu, aby zákazník nepřišel o oblíbenou možnost splátek. Opatrnost zákazníků roste, splátky používají i ti, kteří mají peníze. Raději si ponechají rezervu a platbu rozdělí.

Dobré splátkové služby dokážou zvýšit průměrnou hodnotu objednávky. Pokud si zákazník může platbu rozdělit, často sáhne po dražším kole nebo elektronice.

Opatrnost zákazníků a měnící se ekonomická realita

Zákazníci jsou opatrnější než v minulosti. I ti bonitní si drží rezervu a raději volí rozložení platby. Obchodníci, kteří dříve splátky odmítali, je dnes aktivně přidávají, protože vidí, že je zákazníci vyžadují.

Nákupy nad určitou hodnotu rostou zejména tam, kde je dostupná možnost rozdělení platby. E-shopy proto musí sledovat trh a přizpůsobovat se novým podmínkám.