Jak Dalibor Cicman zvyšuje výkon lidí pomocí AI agentů (GymBeam)

V rozhovoru se dozvíte:

• 01:57 Co dávají AI agenti GymBeamu a jak s nimi pracuje Dalibor Cicman?
• 05:20 Je GymBeam dnes už více technologická firma než potravinářská?
• 08:55 Jaký byl adaptační proces AI v GymBeam?
• 17:09 Je Dalibor sám nadšenec do AI a testuje s ní různé věci?
• 20:51 Jak probíhalo nastavování AI agentů na jednotlivá oddělení?
• 23:53 Je opravdu nutné pro každou firmu využívat AI na všechno?
• 27:18 Je pro GymBeam důležité, aby budoucí zaměstnanci ovládali AI?
• 30:06 Dá se sledovat efektivita práce díky využití AI?
• 40:29 Nevytváří AI kontinuální tlak na pozice a lidi?
• 42:30 Dokáže už AI řešit komplexní úkoly?
• 44:03 Věděl by dnes Dalibor postavit firmu pouze s AI agenty?
• 51:00 Posouvá se GymBeam cíleně i do dalších kategorií?

Nová éra náboru a limity umělé inteligence

Svět technologií zažívá obrovský posun a hlavním tématem současnosti se stávají autonomní agenti pohánění umělou inteligencí. Tato rychlá evoluce však s sebou přináší i bizarní situace, zejména v oblasti hledání nových talentů. Stává se totiž, že uchazeči o zaměstnání vypracovávají případové studie pomocí generativních modelů a manažeři ve firmách je následně přes stejné nástroje vyhodnocují. Takový koloběh dělá z klasického výběrového řízení pouhou formalitu a otevírá otázku, zda by se celý proces neměl raději zrušit. Umělá inteligence však není univerzálním lékem na všechno a velká část zaměstnanců ji při své běžné práci vůbec nevyužije. Ve firmách proto nedává smysl tlačit tyto technologie násilím do každého oddělení. Řídící pracovníci navíc často nemusí do detailu rozumět specifické náplni práce svých podřízených, a proto by implementace měla vycházet přímo od lidí z praxe. Role nejvyššího vedení se v moderních společnostech posouvá spíše do pozice veřejné tváře nebo reprezentativního maskota.

Odvážná transformace na technologického giganta

Mnohé úspěšné e-commerce společnosti se dnes již neřadí k běžným obchodníkům, ale vnímají se primárně jako technologické firmy. To je i případ známé značky sportovní výživy, která sice nedávno koupila velkou německou potravinářskou továrnu i s jejími dlouholetými zkušenostmi, své jádro ale staví na inovacích. Investice v hodnotě desítek milionů eur směřují do robotizace, logistiky a pokročilé automatizace všech klíčových operací. Práce s daty a vzdělání v oblasti business intelligence poskytují takovým firmám obrovskou konkurenční výhodu. Zatímco před lety byla umělá inteligence spíše marketingovým pojmem v prodejních prezentacích, přestože neuronové sítě a doporučovací systémy fungují v IT světě již celá desetiletí, dnes moderní technologie reálně mění nákupní chování spotřebitelů. Umožňují zaměstnancům zbavit se rutinní práce, díky čemuž mohou dosahovat mnohem většího výkonu, který je navíc více baví.

Přechod na vlastní hardware a boti pod krycím jménem

Používání cloudových služeb od globálních technologických lídrů se stává pro velké firmy finančně neudržitelným. Placení za online tokeny a externí přístupy je extrémně drahé, proto ekonomicky výhodnější alternativu představuje nákup vlastního hardwaru. Masovým hitem se stalo provozování otevřených lokálních modelů na minipočítačích od společnosti Apple. Ve firmách se tato zařízení občas nakupují jako na běžícím pásu a inženýři je nasazují přímo na konkrétní oddělení. Nejlepší strategií je propojení softwarových vývojářů se specialisty z praxe. Izolovaní programátoři by sice vytvořili technicky dokonalý produkt, který by však neřešil reálné problémy, zatímco běžní pracovníci zase nemají schopnosti navrhnout škálovatelné řešení. Jejich spojením vznikají autonomní agenti šití na míru, kteří dokážou zcela převzít agendu celých pracovních pozic.

Skvělým příkladem z praxe je proces vytváření nových produktů v e-shopu. V minulosti na tomto procesu participovalo více než deset lidí, přičemž odpovědný pracovník ručně sbíral podklady od kolegů do tabulky a následně ji nahrával do podnikového systému. Dnes tuto práci vykonává autonomní bot, který komunikuje s pracovníky na interní síti Slack pod krycím jménem, ptá se na potřebná data a sám produkt kompletně zaregistruje v administraci e-shopu. Tento systém navíc dokáže obsah průběžně obohacovat o další informace, což výrazně šetří lidské zdroje. Stejný princip se osvědčil i na zákaznické podpoře. Speciálně vyvinutý model analyzuje příchozí zprávy a rozhoduje, zda odpověď vygeneruje robot, nebo je nutné kontakt přesměrovat na člověka, díky čemuž se počet potřebných pracovníků na oddělení výrazně snížil, aniž by musel být někdo propuštěn.

Přežití nejpřizpůsobivějších a mýtus o prázdných kancelářích

Trh práce prochází proměnou a lidé, kteří se odmítají adaptovat na nové nástroje, budou čelit vážným problémům. Týká se to zejména kancelářských profesí, zatímco tradiční offline pozice, jako jsou řemeslníci, horníci či pracovníci v osobním kontaktu, zůstávají prozatím v bezpečí. Mediální úvahy o tom, že umělá inteligence zcela nahradí programátory nebo vytvoří obří firmy s nulovým počtem zaměstnanců, jsou však přehnané. Šikovní lidé využívají technologie jako páku, díky které dokážou být mnohonásobně produktivnější. Autonomní agenti ruší nudnou administrativu, což vede ke spojování jednoduchých pozic do komplexnějších celků. Skutečné ohrožení hrozí firmám, které odmítnou automatizovat, protože jejich konkurenti dokážou vytvořit vyšší hodnotu pro zákazníka s mnohem menším objemem zdrojů. Při řízení týmu však technologie mají své pevné limity. Používat umělou inteligenci ke kontrole efektivity nebo ke strategickému rozhodování, jako je povyšování či propouštění zaměstnanců, je nesprávné. V těchto citlivých oblastech chybí digitalizovaná data a lidský úsudek zůstává nenahraditelný.

Výchova vlastních talentů a síla neformálních setkání

V regionech, kde chybí dostatek zkušených seniorů na trhu práce, musí úspěšné firmy uplatňovat odlišnou strategii náboru. Namísto přebírání zaměstnanců z jiných korporací sázejí na hromadné najímání čerstvých absolventů a stážistů, které si sami od základu vychovávají. To vyžaduje masivní investice do vzdělávání, desítky workshopů a odborných certifikací. Například pro pozici specialisty pro autonomní agenty ani neexistuje formální univerzitní vzdělání, jelikož se jedná o zcela novou technologii, a proto je nejlepším řešením vybudovat takový tým z vlastních interních řad. Klíčovým nástrojem pro získávání špičkových talentů jsou pravidelně organizované technologické soutěže, známé jako hackatony. Na rozdíl od běžných teambuildingů slouží tyto akce jako skvělý nástroj pro budování zaměstnavatelské značky a navazování vztahů s nadšenci, kteří jsou ochotni pracovat na sobě i ve volném čase. Tito špičkoví lidé často aktivně práci nehledají, ale díky neformálnímu kontaktu se firmě sami ozvou i s odstupem několika let, když zvažují kariérní změnu, a později se stávají hlavními motory inovací.

Budoucnost podnikání a důležitost růstových segmentů

Pokud by úspěšný podnikatel začínal budovat svou firmu od nuly v dnešní době, stál by před zásadním rozhodnutím. První možností by bylo vydat se do striktně offline oblasti, která nabízí klidnější život bez neustálého tlaku globální konkurence. Softwarový svět a tradiční předplatitelské služby totiž čelí obrovské hrozbě v podobě aplikací, které dokáže člověk vygenerovat na jeden pokus pomocí jednoho správného příkazu. Druhou možností by bylo založení digitální firmy, avšak s mnohem menším a mimořádně efektivním týmem, který by od prvního dne maximálně využíval automatizaci. Příkladem efektivního řízení je dosažení tržeb na úrovni tří set milionů eur s méně než šesti sty zaměstnanci, což představuje mimořádně štíhlou strukturu v porovnání s konkurencí.

Pro úspěch v byznysu je klíčové správně určit tržní segment. Přestože se často mluví o důležitosti podnikání s čistou vášní, statistika nepustí. Pokud umístíme sto firem do klesajícího a sto firem do růstového odvětví, ty v růstovém segmentu budou mít v průměru neporovnatelně lepší ekonomické výsledky i při vynaložení průměrného úsilí. Naopak podnikání v upadajícím oboru vyžaduje enormní námahu a trh ho nakonec nemusí vůbec ocenit. Moderní technologie a boti navíc začnou v blízké budoucnosti vyhledávat informace a nakupovat produkty přímo za lidi, což povede ke konsolidaci trhu a k ještě ostřejší konkurenci. Výhodu budou mít velcí hráči na evropském trhu, kteří dokážou z této pozice těžit, ačkoli působení na menších a jazykově specifických trzích zůstává výzvou. Naivita začátečníků však někdy dokáže překonat i ty nejtvrdší tržní trendy, protože pokud by lidé předem věděli, jak náročné podnikání bude, mnozí by do něj ani nevstoupili.