Francie zavádí poplatky na ultra-fast fashion. Co čeká náš trh?

Francie od 1. září zavedla nové poplatky zaměřené na ultra-fast fashion. Výše poplatku závisí na počtu produktů v nabídce značky, jejich ceně a opravitelnosti. Jak informuje Reuters, u konkrétního produktu může jít od 0,25 eura až po 12 eur, přičemž poplatek nesmí překročit polovinu ceny výrobku bez daně.

Opatření se dotkne zejména platforem jako Shein či Temu, jejichž byznys stojí na obrovském množství levných produktů a velmi rychlé obměně sortimentu. Francie je přitom první zemí EU, která při poplatcích zohledňuje i počet položek nabízených na webu.

Miliony produktů se stávají problémem

Rozdíl mezi klasickou a ultra-fast fashion dobře ukazují čísla Shein. Ke konci března měla platforma v nabídce více než dva miliony produktů a denně přidávala přibližně 4 700 nových módních kousků.

Právě šířka nabídky je jedním z faktorů, které francouzský systém zohledňuje. Tradičnější módní řetězce jako Zara či H&M nemají být podle francouzských úřadů novým opatřením výrazněji zasaženy, protože pracují s podstatně užším sortimentem. Poplatky se mají od roku 2030 dále zvyšovat.

Francouzský model tak nepostihuje fast fashion pouze podle toho, kolik oblečení firma prodá. Do hry vstupuje i samotný obchodní model založený na neustálém přidávání tisíců nových produktů.

Shein již dříve upozorňoval, že vyšší poplatky se mohou promítnout do cen pro zákazníky. Čínské ministerstvo obchodu označilo francouzskou legislativu za diskriminační a tvrdí, že může představovat obchodní překážku.

Pravidla pro textil se zpřísňují v celé EU

Česko ani Slovensko zatím podle veřejně dostupných informací neoznámily poplatek navázaný na velikost online nabídky podle francouzského modelu. To však neznamená, že se regulační tlak místních prodejců netýká.

EU již totiž přijala pravidla, podle kterých musí všechny členské státy zavést rozšířenou odpovědnost výrobců textilu, textilních výrobků a obuvi nejpozději do 17. dubna 2028. Producenti budou prostřednictvím systému financovat sběr, třídění, přípravu na opětovné použití, recyklaci a další zpracování textilního odpadu.

Výše příspěvků přitom nemá být automaticky stejná pro každý výrobek. Evropská pravidla počítají s tím, že se mohou zohledňovat parametry související s udržitelností a oběhovostí produktu. Členské státy mohou u fast fashion přihlížet i k životnosti výrobků a způsobu, jakým obchodní model přispívá ke vzniku textilního odpadu.

Regulace se netýká pouze poplatků

Poplatky nejsou jediným nástrojem, kterým EU tlačí na snižování textilního odpadu. Od 19. července 2026 nesmějí velké firmy v EU ničit neprodané oblečení, módní doplňky a obuv. Středně velké podniky se k nim přidají v roce 2030.

Podle European Environment Agency se v Evropě ještě před použitím zničí přibližně 4 až 9 % textilních výrobků uvedených na trh. Agentura odhaduje, že klimatický dopad může při horním scénáři dosahovat až 5,6 milionu tun CO₂ ekvivalentu ročně.

V Česku se již připravuje konkrétní legislativa

České ministerstvo životního prostředí již zveřejnilo harmonogram zavádění nových povinností. Evropská pravidla se mají do české legislativy promítnout do 17. června 2027 a samotný systém rozšířené odpovědnosti výrobců má fungovat nejpozději od 17. dubna 2028. Mikropodniky dostanou u části povinností další rok navíc.

Slovensko bude muset stejnou evropskou směrnici rovněž implementovat. Ministerstvo životního prostředí již ve svých materiálech počítá se zavedením rozšířené odpovědnosti výrobců textilu a upozorňuje, že financování tříděného sběru textilu je dnes výrazně poddimenzované.

Co to znamená pro e-shopy a marketplace prodejce?

Francouzský poplatek je zatím lokálním opatřením, širší evropský směr je však již jasný.

• Prodejci vlastních značek a dovozci textilu musejí počítat s tím, že EPR se postupně stane další nákladovou položkou při prodeji v EU.
• Módní e-shopy s velkým množstvím neprodaného zboží budou muset věnovat větší pozornost tomu, co se se zásobami děje po sezóně.
• Marketplace prodejci se nevyhnou povinnostem tím, že prodávají přes platformu. Evropská pravidla počítají i s kontrolou registrace výrobců ze strany online platforem.
• Expanze přináší další vrstvu povinností, protože jednotlivé země budou společný evropský rámec zavádět prostřednictvím vlastních systémů.