
Většina z nás už žije na předplatném
Model pravidelných měsíčních plateb se stal v obou zemích naprostým standardem. Alespoň jedno aktivní předplatné má dnes 82 % Čechů a 80 % Slováků.
V Česku je penetrace služeb o něco vyšší a úplně bez předplatného dnes zůstává už jen 18 % obyvatel. Nejrozšířenějším modelem je využívání jedné či dvou služeb, které přiznalo 49 % populace, ale silné zastoupení mají i náročnější uživatelé – až 29 % Čechů má aktivováno 3–5 různých produktů.
Na Slovensku si 50 % lidí platí jednu až dvě služby, zatímco dalších 25 % má 3–5 předplatných. Bez jakékoli pravidelně placené služby dnes funguje už jen 20 % Slováků.
Od zábavy k praktickým nástrojům
Předplatné už dávno není jen o sledování filmů. Přestože streamovací platformy jako Netflix či Spotify využívá 71 % Čechů a 69 % Slováků, do popředí se dostávají i praktické nástroje.
-
Software a aplikace si předplácí 40 % Čechů a 41 % Slováků.
-
Wellness a fitness služby, které zahrnují členství v tělocvičnách i meditační aplikace, využívá 33 % lidí v Česku 38 % na Slovensku.
-
Cloudová úložiště a gaming tvoří pevnou součást rozpočtu pro více než třetinu slovenské populace.
Z dat je jasné, že předplatné se stalo součástí každodenního života a digitální nástroje využíváme pro práci, vzdělávání i zdravý životní styl.
Kolik nás to reálně stojí?
Jednotlivé poplatky často působí nenápadně, ale dohromady tvoří výraznou položku v rodinném rozpočtu.
Na Slovensku utratí více než 20 eur měsíčně až 64 % lidí. Téměř každý pátý Slovák zaplatí za předplatné přes 50 eur měsíčně a 7 % lidí dokonce více než 100 eur každý měsíc.
V roce 2025 utratili slovenští uživatelé Revolutu za tyto služby dohromady téměř 27 milionů eur, což je v průměru asi 193 eur na osobu za rok.
V Česku je tato částka o něco vyšší a dosahuje v průměru 4 900 korun (přibližně 201 eur). Největší část výdajů generují muži ve věku 25 až 44 let, kteří na Slovensku ročně zaplatí v průměru 223 až 264 eur. U žen jsou výdaje o něco nižší, ve stejné věkové skupině se pohybují od 161 do 183 eur.
Paradox nevyužívaných služeb
Průzkum odhalil, že až 42 % Čechů a 47 % Slováků platí za služby, které téměř nebo vůbec nevyužívá. Nejčastěji jde o internetové tarify, které lidé nevyužijí naplno, nebo o streamovací platformy.
Důvody, proč tyto služby nezrušíme, jsou často banální:
- 17 % Čechů na předplatné jednoduše zapomíná.
- 20 % si službu nechává „pro jistotu“, kdyby se jim někdy mohla hodit.
- 11 % lidí považuje proces rušení za příliš komplikovaný nebo nejasný.
Co si z toho může vzít e-commerce?
I když subscription model zní slibně, získání zákazníka je jen začátek. Skutečný úspěch se měří schopností udržet si jeho dlouhodobou přízeň.
Nejvíce peněz dnes protéká přes platformy jako Apple a Google nebo přes mobilní operátory. Pro menší firmy je proto klíčové na tyto systémy navázat a dovolit zákazníkům zaplatit jednoduše, například přes jejich již uložené platební údaje v mobilu. Cílem je odstranit zbytečné překážky – pokud zákazníka donutíte ke složitému vyplňování údajů, riskujete, že ho ztratíte dříve, než nákup vůbec dokončí.
Zároveň se mění vnímání hodnoty. Když téměř polovina lidí platí za něco, co nevyužívá, uspějí ti, kteří dokážou zákazníkovi pravidelně připomínat reálný přínos služby.











