Česko a Maďarsko jsou již v recesi. Polsko se jí těsně vyhnulo. Vlády očekávaly oživení spotřeby, které by mělo kompenzovat slabší exportní poptávku pomalé německé ekonomiky a vyrovnat loňský pokles vyvolaný inflací.
Přestože je Německo největší evropskou ekonomikou, prochází v současné době těžkým obdobím. Jeho slabost může mít psychologický dopad na spotřebitele ve střední a východní Evropě. Očekává se, že spotřebitelé budou opatrní při větším utrácení, protože inflace v posledních dvou letech vyčerpala jejich úspory.
Česká vláda a maďarská centrální banka snížily své prognózy růstu pro rok 2024 s odkazem na slabé oživení spotřeby. Také v Polsku měly spotřebitelské výdaje navzdory očekávanému růstu mezd na začátku roku smíšený start.
Spotřebitelská důvěra v České republice a Maďarsku je slabá a růst cen potravin se blíží cenám v eurozóně. V Polsku se očekává mírné oživení maloobchodních tržeb, které však naráží na překážky, jako je plánované obnovení daně z prodeje potravin a možné dlouhodobé zvýšení nákladů na úvěry.
Ekonomové polské banky Pekao pro agenturu Reuters uvedli, že leden byl slabý pro zboží dlouhodobé spotřeby, zejména oděvy. Předpovědi maloobchodních tržeb překonaly očekávání hlavně díky výdajům za renovace domů, prodejům vozidel a autodílů.