Češi chtějí mít jasno v tom, kdy reklamu vytvořila AI. Od značek očekáváme transparentnost

Tyto závěry přináší průzkum agentury ResSOLUTION Group z března 2026 na reprezentativním vzorku 8 125 respondentů české internetové populace ve věku 15 a více let. Výzkum se podrobně zaměřil na to, jak reklama využívající AI k tvorbě vizuálního obsahu ovlivňuje vnímání brandu a jaká jsou očekávání trhu ohledně jejího označování.

AI je všude, ale rozpoznat ji není jednoduché

Podle zjištění průzkumu až 60 % tázaných narazilo v posledních měsících na reklamu, která byla podle nich vytvořena pomocí umělé inteligence. Pouze 28 % to však dokáže potvrdit s naprostou jistotou. Třetina sice má tušení, že šlo o AI obsah, ale ruku do ohně by za to nedala. 28 % respondentů vůbec netuší, zda se s takovým formátem setkali.

Z pohledu sociodemografie hraje zásadní roli věk. Zatímco u mladých lidí ve věku 15–24 let deklaruje jasné zachycení AI reklamy více než polovina (55 %), u starší populace nad 65 let je to jen 14 %.

S tím úzce souvisí také sebedůvěra spotřebitelů ve vlastní schopnost AI vizuály odhalit. Jen 30 % lidí věří, že AI reklamu bezpečně pozná vždy nebo ve většine případů. Čtvrtina (26 %) si v této schopnosti spíše nebo vůbec nevěří a největší skupinu (44 %) tvoří ti, kteří přiznávají, že ji poznají jen někdy.

Sebevědomí rozpoznat AI s věkem výrazně klesá. Mezi nejmladšími si věří 67 %, v kategorii 25–34 let je to už jen 43 %.

Důvěra v AI reklamu je na hraně

Pro e-commerce hráče a marketéry je klíčovou otázkou, jak nasazení AI generovaných vizuálů ovlivňuje vnímání brandu. Data ukazují, že 40 % respondentů důvěřuje reklamám vytvořeným pomocí AI méně než těm, které vznikly tradičním způsobem.

Na druhé straně, stejný podíl tázaných zůstává v této otázce striktně neutrální a pětina s tímto tvrzením nesouhlasí.

Zajímavým paradoxem je chování nejmladší věkové skupiny v rozmezí 15–24 let. Přestože jsou technologicky nejvyspělejší, sníženou důvěru k AI reklamě deklaruje až 58 % z nich. Ženy jsou k AI obsahu o něco skeptičtější (42 % má nižší důvěru) než muži (38 %).

Dobrou zprávou pro kreativní agentury je, že samotné využití AI automaticky neznamená bojkot značky. Pouze 32 % lidí uvádí, že nasazení AI v reklamě snižuje jejich zájem o daný brand. V skupině nad 35 let tento negativní sentiment dokonce klesá pod hranici 28 %.

Více než polovina spotřebitelů požaduje označování AI v reklamě

Jasným trendem, který z průzkumu vyplývá, je silná poptávka po transparentnosti. Až 56 % očekává, že značky budou otevřeně říkat, že reklamu vytvořila AI (28 % naprosto souhlasí, 28 % spíše souhlasí). Proti tomuto označování se staví jen 15 % lidí, zatímco 29 % je to jedno.

Očekávání transparentnosti je opět nejsilnější u mladých, avšak ve všech ostatních věkových skupinách se stabilně drží nad hranicí 50 %. Spotřebitelé zkrátka chtějí vědět, na čem jsou.

„Na jedné straně vidíme nedůvěru k AI reklamám, na druhé straně ale data ukazují, že samotné využití AI nemá tak silný vliv na vztah ke značce, jak by se mohlo zdát. Lidé neodmítají AI jako takovou. Hledají jistotu a srozumitelnost. AI bude v reklamě dále přibývat. Klíčovou výzvou pro značky proto nebude pouze to, jak ji využívat, ale jak o tom komunikovat,“ komentuje výsledky Anna Tvrská, Senior Research Manager v ResSOLUTION Group.

Co čeká značky v éře AI marketingu?

1. Transparentnost jako konkurenční výhoda: Pokud vaše značka staví kampaň na AI vizuálech, nebojte se to přiznat (např. drobným vodoznakem, hashtagem nebo zmínkou v copy). Zákazníci ocení férovost, což v konečném důsledku posílí brand equity.
2. Pozor na Gen Z: Pokud cílíte na nejmladší publikum, generování dokonalých produktových fotek bez kontextu může vyvolat vlnu nedůvěry. Gen Z sice AI technologie denně využívá, ale v komerční komunikaci striktně vyžaduje autenticitu.
3. Kvalita a kontext nad kvantitu: Lidé neodsuzují technologii, ale lež. Pokud AI pomáha vytvářet kreativní, snové nebo zjevně hyperbolizované světy, zákazníci s tím nemají problém. Problém nastává tam, kde AI nahrazuje realitu způsobem, který zavání zaváděním nebo snahou ušetřit na nesprávném místě.