5 změn, které v roce 2026 ovlivní e-commerce. Dotknou se vratek, obalů i cla

1. Nová pravidla pro obaly v e-commerce

Evropská unie přitvrzuje v oblasti obalů a odpadu. Nařízení Packaging and Packaging Waste Regulation (PPWR) změní dosavadní doporučení na jasně vymahatelná pravidla. Pro e-commerce jde o zásah do logistiky, balení, nákladů i spolupráce s dodavateli.

Co se mění

Nejviditelnější změnou je povinné omezení prázdného prostoru v balících. U skupinových, přepravních a e-commerce obalů bude platit maximální podíl „vzduchu“ 50 %. Do prázdného prostoru se totiž započítávají i výplně, jako je papír, bublinková fólie či vzduchové polštářky. Prázdný prostor vyplněný papírem nebo fólií už nebude akceptovatelným řešením.

Důležitou změnou je také jednotné označování obalů v celé EU. Obaly budou muset nést jasné informace o materiálovém složení, správném třídění a recyklovaném obsahu. Paralelně se zavádějí digitální značky a harmonizované symboly, aby zákazník v každé zemi viděl totéž.

Samostatnou kapitolou jsou obaly přicházející do kontaktu s potravinami. Od srpna 2026 bude zakázáno uvádět na trh obaly s obsahem PFAS nad stanovené limity. To se netýká jen výrobců potravin, ale také e-shopů, které prodávají potraviny pod vlastní značkou nebo používají vlastní obalová řešení.

Od kdy změny platí

Nařízení PPWR je účinné od ledna 2025, ale uplatňovat se začne od 12. srpna 2026. Právě od tohoto data budou kontrolovatelná pravidla týkající se minimalizace obalů, označování a chemického složení. Další povinnosti, zejména v oblasti recyklovatelnosti a recyklovaného obsahu, budou následovat v letech 2028 až 2035.

2. Povinné tlačítko pro odstoupení od smlouvy

Evropská unie mění způsob, jakým mají e-shopy umožnit zákazníkům odstoupit od smlouvy. Od roku 2026 už nebude stačit formulář ukrytý v obchodních podmínkách nebo odkaz někde v FAQ. Odstoupení od smlouvy musí být stejně jednoduché jako samotný nákup – přímo přes rozhraní e-shopu.

Co se mění

E-shopy budou mít povinnost zavést jasné a jednoznačné tlačítko (nebo obdobný ovládací prvek), které umožní spotřebiteli odstoupit od smlouvy online. Zákazník nesmí být nucen kontaktovat zákaznickou podporu, hledat formuláře v PDF, procházet obchodní podmínky nebo používat jiný kanál než ten, přes který smlouvu uzavřel.

Pokud bylo možné smlouvu uzavřít na pár kliknutí, musí být stejně jednoduché ji i zrušit.

Koho se povinnost týká

Nejde jen o klasické e-shopy s fyzickým zbožím. Povinnost se vztahuje na všechny smlouvy uzavírané na dálku prostřednictvím online rozhraní, tedy zejména na:

• e-shopy prodávající zboží,
• digitální obsah (e-booky, software, streaming),
• online služby (předplatné, kurzy, cloudová řešení),
• finanční služby uzavírané na dálku (pojištění, úvěry, investice).

E-shopy, které dnes vratky řeší manuálně nebo nejednotně, budou nuceny procesy zjednodušit a zautomatizovat. Zároveň se zvýší tlak na logistiku, sklad a refundace, protože odstoupení se pro zákazníka výrazně zjednoduší.

3. Konec bezcelních balíků, přichází 3eurové clo

Poté, co evropští podnikatelé měsíce bili na poplach, Evropská unie změní pravidla pro dovoz e-commerce zásilek ze třetích zemí. Model, na kterém poslední roky stály extrémně levné nákupy z Asie, se má od roku 2026 výrazně omezit. Zrušení celní hranice do 150 eur a zavedení jednotného 3eurového cla na malé zásilky mění cenotvorbu, logistiku i konkurenční porovnání napříč trhem.

Co se mění

Dosud platilo, že zásilky s hodnotou do 150 eur byly při dovozu do EU osvobozeny od cla. Tento limit má skončit. Každý e-commerce balík ze třetích zemí bude podléhat celnímu zatížení, a to bez ohledu na jeho hodnotu.

Součástí změny je zavedení paušálního 3eurového cla na malé zásilky, které dnes tvoří většinu objemu levného přeshraničního prodeje. Jde o administrativní i finanční opatření, jehož cílem je omezit masový dovoz extrémně levného zboží, vyrovnat konkurenční podmínky pro evropské prodejce a snížit tlak na celní systémy a logistiku.

Koho se změna týká

Nejpřímější dopad pocítí:

• platformy a prodejci dovážející zboží z Asie přímo k zákazníkovi,
• e-shopy postavené na nízké ceně a vysokém objemu objednávek,
• marketplace modely využívající dropshipping mimo EU.

Zrušení hranice 150 eur a zavedení 3eurového cla je jedním z mála regulačních kroků, který přímo zasahuje konkurenční prostředí.

4. Povinné přijímání plateb kartou na Slovensku

Povinnost umožnit platbu kartou na Slovensku je relevantní zejména pro e-shopy, které kombinují online prodej s kamennou provozovnou, výdejním místem nebo showroomem. Právě v těchto případech může mít legislativní změna praktický dopad na provoz i náklady.

Co se mění

Slovensko připravuje legislativu, která má zavést povinnost přijímat bezhotovostní platby, pokud obchodník přijímá hotovost. Jde o opatření zaměřené především na kamenný prodej, jehož cílem je omezit hotovostní transakce a zvýšit transparentnost plateb.

Pro e-shopy samotné nejde o změnu online procesů. Změna se týká fyzického kontaktu se zákazníkem.

Koho se to týká

Reálné dopady pocítí zejména:

• e-shopy s vlastní kamennou prodejnou,
• e-shopy s výdejním místem nebo osobním odběrem,
• značky provozující showroomy, pop-up prodejny nebo sezónní stánky,
• prodejci kombinující online objednávky s platbou na místě.

5. Bulharsko přijme euro – otevírá se příležitost k expanzi

Slovenské a české e-shopy stále častěji hledají růst mimo domácí trhy. Jednou ze zemí, která se začíná objevovat v expanzních plánech, je Bulharsko. Důvod není náhodný – 1. ledna 2026 Bulharsko vstupuje do eurozóny, což zásadně mění bariéry vstupu pro zahraniční e-shopy.

Co se mění

Přechod Bulharska na euro odstraňuje měnové a kurzové riziko, které bylo dosud jednou z hlavních praktických překážek expanze. E-shopy už nebudou muset pracovat s lokální měnou, řešit kurzové přepočty cen ani započítávat kurzové výkyvy do marží. Zjednoduší se cenotvorba, účetnictví i reporting.

Proč právě Bulharsko

Bulharsko má přibližně 6,5 milionu obyvatel, ale e-commerce je tam stále výrazně méně rozvinutý než ve střední Evropě.

Podle dat Eurostatu nakupuje online alespoň jednou ročně na Slovensku přibližně 78 % populace, zatímco v Bulharsku zhruba 50 %. V Česku je trh skutečně vyspělý, online tam nakupuje alespoň jednou ročně až 86 % obyvatel.

Pro e-commerce je to signál nevyužitého potenciálu. Méně nasycený trh znamená:

• nižší konkurenci v mnoha segmentech,
• větší prostor pro nové značky,
• možnost růst spolu s trhem.

V kombinaci s dalšími změnami – vyššími náklady na dovoz ze třetích zemí, regulacemi a tlakem na marže – se Bulharsko jeví jako jeden z mála trhů v EU, kde stále existuje prostor pro organický růst.